Pravidla práce s dechem před a během mluveného
projevu
- Na místo řečnického vystoupení přijdeme včas. Nikam
nespěcháme. Zvýšená fyzická činnost, což pro nás
může znamenat například běh nebo rychlá chůze, nám při dýchání
může způsobit komplikace. Během následného vystoupení bychom se zalykali
a sotva popadali dech.
- Před vystoupením se řádně rozdýcháme. Vždy se
nejprve zaměříme na procvičení hlubokého nádechu.
- Před publikem stojíme nebo sedíme
zpříma. Zajistíme tím, že hrudní a brániční svaly budou mít
dostatek prostoru pro svou činnost. Nikde nás nebude nic tísnit a
mačkat..
- Těsně před tím, než začneme mluvit, se potichu a zvolna
nadechneme tak, abychom měli v plicích dostatek vzduchu.
- Během mluvení se vzduchem šetříme. Vydechujeme
ho opět pozvolna a plynule, aby nám vystačil na to, co potřebujeme
říci.
- Při mluvení používáme smíšený typ dýchání
(hrudně-brániční). To znamená, že se nadechujeme ústy i nosem zároveň
tak, jak potřebujeme.
- Na hlas netlačíme a zbytečně ho nezvyšujeme, protože
jinak při výdechu spotřebováváme více vzduchu, než je běžné. Nechceme
přece před publikem působit zadýchaným dojmem.