Získej vědomosti XX.

Tréma – nepřítel, se kterým si dokážu poradit

Tréma je pro řečníky opravdový nepřítel, protože dokáže výrazným způsobem negativně ovlivnit jejich verbální i neverbální projev. Právě proto je důležité, abychom věděli, jak se jí můžeme bránit a dokonce, jak nad ní můžeme zvítězit.

Nejprve si však musíme uvědomit, kdo je vlastně náš nepřítel a jaké problémy nám vlastně způsobuje. Z tohoto poznání budeme umět daleko lépe vyvozovat možné postupy efektivní obrany.

Co je vlastně tréma?

Tréma (lat. tremere – třást se) je často definována jako psychický stav emočního napětí, který se z hlediska probírané problematiky řečnického umění dostavuje zejména před veřejným vystoupením nebo situací, která je pro řečníka jako účastníka komunikačního procesu velice důležitá (http://cs.wikipedia.org/wiki/Tr%C3%A9ma).

V podstatě se dá říci, že řečník má v daném okamžiku velký strach z toho, že se mu jeho vystoupení nepovede a před publikem bude vypadat jako člověk, který všechno pokazí a jako rétor nestojí za nic. Právě tato představa je pro mluvčího velkým strašákem, protože si často namlouvá, že není nic horšího než se před veřejností znemožnit.

Jak se tréma může projevovat?

• bušením srdce
  
  
• třesem rukou a nohou
  
  
• zvýšeným pocením
  
  
• strnutím mluvidel
  
  
• vysycháním krku
  
  
• žaludeční nevolností
  
  
• afektivním jednáním (v oblasti verbální – náhlá změna výšky tónu hlasu, zakoktání se, zvýšená hlasitost, v oblasti neverbální – zvýšená intenzita mrkání, záškuby v obličeji apod.)