Získej vědomosti VIII.

Slezský kroj

4. Slezská nářečí jsou východomoravským nářečím podobná, základním rozdílem je zde ztráta dlouhých samohlásek, proto jejich mluva zní velmi „krátce“. Objevují se zde tvary: muka (mouka), daj (dej), vajco (vejce), ležeć (ležet), bez muža (bez muže), cuzi (cizí), juh (jih), kłuč (klíč). Dále jsou to tvary on, młyn (mlýn), dobry (dobrý), vozik (vozík), mleko/mliko (mléko) ad. K dalším typickým znakům patří např. tvary vylna (vlna), vyrba (vrba), ćicho (ticho), dźedźina (dědina = vesnice), bez synuv (bez synů), ma dobrych suseduv (má dobré sousedy).
   
   Mezi jednotlivými nářečními skupinami jsou rozdíly, např. moravská skupina používá tvary dědina (dědina = vesnice), ťicho (ticho), ostravská skupina dźedźina, ćicho, skupina opavská má tvary džedžina, čicho.

Poznámka
Nejen specifický jazyk, ale i další kulturní zvyky odlišovaly v minulosti jednotlivé kraje. Kromě místních tradic (slavení různých svátků, např. ukončení sklizně, tradiční jídla či pěstování místních obyčejů a zvyků) to bylo zejména nošení kroje. Kroj je národní lidový oděv. Jedná se o slavnostní oblečení typické v dané oblasti. Podívejte se na ukázku popisující jednotlivé části lidového kroje: http://www.youtube.com/watch?….

Všimněte si, jak se od sebe lišily kroje v jednotlivých nářečních oblastech. Míra zdobnosti kroje měla symbolizovat úrodnost a bohatství daného kraje. Lze na základě fotografií poznat, které oblasti patřily k bohatějším?