Teorie a jak na to? XXVI.

Jak v řečnickém projevu pracovat s předáváním informací

Motivace:

Chceme-li, aby naše slova měla na posluchače (adresáty předávané informace) požadovaný účinek, musíme dodržovat několik základních pravidel. Jejich porušení pro nás, jako řečníka, může znamenat jediné – budeme sice hezky a možná i dlouze mluvit, ale adresát naše myšlenky nepochopí. V tomto případě pak nemůžeme čekat, že dosáhneme svého záměru a u adresáta vyvoláme očekávanou reakci.

Příklad:

Představte si, že máte babičku, které je 80 let. Přijdete ze školy domů a řeknete jí: „Babi, dnes jsem si zapnul počítač, nainstaloval jsem si Windows, chytl myš, otevřel jsem si knihovnu a soubor se seznamem povinné literatury a zjistil jsem, že se jedná o text, který už nepotřebuju. Soubor jsem si myší označil, a jedním kliknutím ho vyhodil do koše“.

Rozbor příkladu:

Babička si sdělení vyslechla, ale vlastně mu moc dobře nerozuměla. Počítače v době, kdy babička chodila do školy, ještě nebyly. Z toho vyplývá, že nemůže rozumět některým slovním obratům a odborným termínům, které jste ve svém verbálním projevu před tím použili.

Jak si babička sdělení mluvčího asi „přeložila“?

„Můj vnuk je ale šikovný. Na rozdíl ode mě umí pracovat s počítačem. Nevím ale, co je to Windows a kde vzal tu myš? Snad jim ve škole neběhá po třídě? Že vnuk chodí do knihovny a čte knížky, to mu jen schvaluji, ale vyhazovat nepotřebnou literaturu do koše? To se přece nedělá. Vlastně, teď si nejsem jistá, jestli do koše vyhodil mrtvou myš, co jí zmáčkl nebo tu knihu?“

Zadání: Výprava do vesmíru

Situace:

Ve vesmíru byla objevena zcela nová planeta, která je obydlena velice inteligentními tvory. Naše lidstvo se s nimi již snažilo navázat kontakt a získat jejich moderní technologie, které jsou daleko vyspělejší než u nás, na planetě Zemi. Kontakt se sice navázat podařilo, ale tato mimozemská civilizace s námi nemá zájem komunikovat a při každé naší návštěvě jejich planety na nás útočí.

Představte si, že právě vy jste členy týmu kosmonautů, kteří mají podniknout další vesmírnou misi na tuto planetu. Nejste vojáci. Nikomu nechcete ublížit a máte zájem o smírné řešení konfliktu.

Na cílové planetě v pořádku přistanete a budete se chtít dostat do vesmírné observatoře, kterou postavily naše týmy již před vámi. Máte však jediný problém. Observatoř je od místa přistání několik kilometrů daleko. Cesta k ní vede dlouhým horským kaňonem, který je zaminován. Dostat se k ní však můžete pouze pěšky. Dostali jste příkaz, že se do observatoře musíte za každou cenu dostat. Je tedy jasné, že během cesty vám půjde o život.

Popis postupu hry:

1. Ve třídě se rozdělte do dvojic.
   
   
2. Jeden z dvojice bude velitel výpravy, druhý pak člen výpravy, který bude muset kaňonem k observatoři dojít.
   
   
3. Každý z dvojice obdrží pomyslnou vysílačku. Po přistání se však tato vysílačka každému z vás určitým způsobem porouchala. Velitel má vysílačku, do které sice může mluvit (podávat informace), ale už neslyší, co mu člen výpravy do vysílačky zpátky odpovídá. Člen výpravy naopak slyší, co mu velitel říká, ale nemůže do vysílačky mluvit.
   
   
4. Každý z dvojice, tedy velitel i člen výpravy, od vašeho učitele obdrží obálku, ve které jsou různé geometrické tvary. Obsah obou obálek je naprosto stejný.

5. Člen výpravy se v lavici ke svému veliteli otočí zády tak, aby neviděl, co velitel během cvičení dělá.

6. Každý z dvojice nyní vysype obsah obálky na lavici.

7. Velitel z geometrických tvarů bude postupně stavět pomyslnou mapu minového pole, podle které bude člena výpravy navigovat tak, aby se mu během cesty nic nestalo. Navigace musí být naprosto přesná, protože každý špatný krok může pro člena výpravy znamenat vážné zranění nebo ztrátu života. Velitel tedy nesmí nic podcenit a informace předávat naprosto přesně.

8. Velitel bere jeden geometrický útvar za druhým a vytváří z nich pomyslnou mapu cesty. Postavit může buď nějaký konkrétní, nebo zcela abstraktní obraz.

9. Člen výpravy dle popisu velitele dělá přesně totéž. To znamená, že pokud velitel říká, že bere do ruky například největší čtverec a pokládá ho na konkrétní místo, člen výpravy ve stejné chvíli dělá to samé.

10. Na konci hry by měl mít před sebou úplně stejný obrázek velitel i člen výpravy.

11. Pokud se obrázek člena výpravy jakýmkoliv způsobem liší od obrázku velitele, znamená to, že úkol nebyl dobře splněn.

Poznámka:

Při plnění úkolu musí člen výpravy po celou dobu mlčet. Mluví pouze velitel.

Člen výpravy nesmí ani pokyvováním veliteli naznačovat, že právě popisovaný krok při stavbě obrázku splnil.

Velitel pracuje poctivě a po celou dobu se dívá pouze do svého obrázku. Po celou dobu pracuje svým tempem a nečeká, až člen výpravy požadovaný příkaz splní.

Ukázka

Doporučení:

1. Do cvičení můžeme vkládat tzv. stresové faktory. Žákům například předem neřekneme, kolik času na vyřešení úkolu budou mít. V určité fázi cvičení, budeme fungovat jako hlas z vesmírné observatoře, který začne odpočítávat čas do konce akce – 20, 19, 18, 17….Tím pádem žáky přinutíme ke zrychlení práce, což pro ně mimo jiné bude znamenat i menší čas na promyšlení jednotlivých kroků.
   
   
2. Dalším stresujícím faktorem bude zvýšení hlasitosti při odpočítávání. Je prokázáno, že právě tento faktor výrazným způsobem ovlivňuje naše myšlení a dostává nás do tzv. krize. Mozek vydá signál k obraně, což žákům ubere kapacitu určenou pro přesné soustředění na danou věc.
   
   
3. Při odpočítávání můžeme posléze přidat další stresující faktor – vysoko položený a skřípavý hlas (samozřejmě vše bude hrané). Opět z výzkumů vyplývá, že lidé takto položený hlas vnímají negativně. V případě tohoto cvičení tedy opět žákům ztížíme schopnost soustředit se na řešení úkolu.
   
   
4. Po ukončení cvičení žáky požádáme, aby mezi sebou diskutovali, co jim jejich komunikaci ztěžovalo, s jakými problémy se potýkali a proč?
   
   
5. Následně s žáky probereme varianty možných chyb, kterých se v komunikaci zřejmě dopustili, a tím pádem jim ve dvojicích nevyšel stejný obrázek. Znamená to tedy, že buď velitel výpravy nepodával informace zcela přesně, nebo člen výpravy špatně naslouchal.
   
   
6. Žákům zároveň vysvětlíme rozdíl mezi slyšením, posloucháním a nasloucháním (tuto problematiku také najdete podrobně vysvětlenou ve studijní opoře Komunikační strategie v praxi).
   
   
7. Po rozboru chyb si žáci ve dvojici role otočí. Původní velitel výpravy nyní bude člen výpravy – tedy ten, který naslouchá a člen výpravy se stane velitelem – tedy tím, kdo informaci předává.
   
   
8. Následně opět provedeme rozbor chyb.

Ukázka a vysvětlení variant možných chyb

Žáci se velice často dopouštějí chyb, které jsou způsobeny nepřesným podáváním informací. Formulace jejich sdělení totiž bývá vágní a někdy i doslova zavádějící.

Jako příklad si ukážeme tuto informaci: „Dej čtverec na obdélník.“

Příjemci informace je jasné, že má vzít čtverec a položit ho na obdélník. Nikdo už ale neupřesnil kam a jakým způsobem, jak daleko od sebe apod.. Problémem také bývá rozlišit význam prepozice „na“ a „nad“. V praxi pak k výše uvedenému sdělení vznikají tyto varianty:

a)

b)

c)

d)

e)

V závěru výuky žákům zdůrazníme, že předávané sdělení musí být pro příjemce vždy zcela jasné a srozumitelné. Následně žákům pravidla práce s informací v mluveném projevu ještě jednou shrneme.