Teorie a jak na to? XXVIII.

Hlas je naše vizitka

Motivace:

Ač se to nezdá, svým hlasem můžeme výrazným způsobem posluchače našeho projevu ovlivňovat. Stejně tak jako kriminalisté podle otisků prstů poznají, které osobě patří, posluchač podle našeho hlasu dovede rozlišit, kdo vlastně mluví, aniž by nás musel vidět.

Hlas je v podstatě jakousi naší vizitkou, kterou v podvědomí posluchače zanecháváme svůj pomyslný otisk. Je jen na nás, zda bude příjemci sympatický nebo ne.

Pokud s hlasem budeme umět dobře zacházet, máme šanci u svého publika získat kladné body.


Doporučení:

  1. S žáky podrobně probereme jednotlivá kritéria, podle kterých příjemce informace hlas řečníka podvědomě vnímá.

  2. Vysvětlíme jim význam slova modulace hlasu a v rámci svého vlastního mluveného projevu uvedeme konkrétní příklady, jakým způsobem lze náš projev modulovat.

Přehled kritérií práce s hlasem

  Kritérium   Charakteristika
1. Výška   dá se měnit jen částečně (je vrozená)
podvědomě ovlivňuje důvěryhodnost projevu
čím je nižší, tím je přitažlivější
2. Síla a zvučnost   má odpovídat velikosti prostoru, ve kterém hovoříme
poloha hlasu musí být taková, aby řečníka nenamáhala (netlačit na hlasivky)
3. Barva a odstín   odráží duševní stav řečníka
u každého řečníka je individuální (závisí na anatomii a fyziologických podmínkách)
cvičením se dá zdokonalovat
4. Tempo řeči   stupeň rychlosti řeči
usměrňujeme podle významu toho, co říkáme
při mluvení nikam nespěcháme, aby posluchač měl čas informaci správně pochopit
nemluvíme příliš pomalu, nemáme zájem posluchače nudit a uspat
5. Modulace (obměna) a) dynamická (silová) přitahuje pozornost posluchače sílou hlasu a jejími změnami
    b) melodická přitahuje pozornost posluchače výškou hlasu a jejími změnami
    c) kvantitativní (rychlostní) přitahuje posluchače změnou rychlosti řeči
    d) kvalitativní (barva hlasu) přitahuje posluchače změnou barvy hlasu
    e) frázování přitahuje pozornost posluchače využíváním pauz
věty rozdělujeme do kratších a delších úseků podle významu a obsahu projevu
      Pauzy:
a) fyziologické – dle dechových možností řečníka
b) logické – napomáhají porozumění, odstraňují mnohoznačnost
c) řečnické – klademe důraz na psychologii, podporují dynamiku projevu
d) formulační – slouží k promyšlení projevu (v odborných projevech)

Shrnutí

  1. Žák by měl vědět, jaké informace si má před samotnou přípravou mluveného projevu zjistit.
  2. Měl by vědět, jak má připravit projev pro jednotlivé osobnostní typy příjemců informace.
  3. Měl by si zapamatovat, že na místo vystoupení musí vždy dorazit včas.
  4. Měl by chápat nutnost řádného procvičení mluvidel před jakýmkoliv řečnickým vystoupením.
  5. Žák by měl umět rozlišit jednotlivé typy dýchání.
  6. Měl by umět vyjmenovat vlastnosti hlasu a vědět, jakým způsobem se dá s hlasem pracovat.