Tréma – nepřítel, se kterým si dokážu poradit
Problematiku trémy jako takové nelze v této studijní opoře rozhodně opomenout. Hned v úvodu výuky je třeba upozornit na fakt, že tréma nedělá problémy pouze mladým řečníkům, ale že se nevyhýbá ani dospělým a dokonce ani profesionálům, kteří se mluveným projevem živí – tj. moderátorům, hercům, tiskovým mluvčím apod.
Za trému se nikdo nemusí stydět. Je ale důležité vědět, jak ji překonat.
Co je vlastně tréma?
Tréma (lat. tremere – třást se) je často definována jako psychický stav emočního napětí, který se z hlediska probírané problematiky řečnického umění dostavuje zejména před veřejným vystoupením nebo situací, která je pro řečníka jako účastníka komunikačního procesu velice důležitá (http://cs.wikipedia.org/wiki/Tr%C3%A9ma).
V podstatě se dá říci, že řečník má v daném okamžiku velký strach, že se mu jeho vystoupení nepovede a před publikem bude vypadat jako člověk, který všechno pokazí a jako rétor nestojí za nic. Právě tato představa je pro řečníka velkým strašákem, protože si často namlouvá, že není nic horšího než se před veřejností znemožnit.
Poznámka:
Pokud chceme, aby se žáci naučili trému zvládat, musíme se nejprve snažit, aby pochopili její podstatu a příčiny. Proto s nimi nejprve rozvedeme diskuzi na toto téma. V závěru diskuze budeme po žácích vyžadovat, aby na tabuli sepsali konkrétní seznam projevů trémy.
Jak se tréma může projevovat?
Doporučení:
Projevy trémy jsou nyní žákům jasné a měli bychom je seznámit s možnými způsoby, jak se trémy zbavit nebo alespoň jak zmírnit její účinek.
Je však dobré, nechat nejprve žáky přemýšlet samostatně a dát jim šanci navrhnout jejich způsoby řešení, se kterými mají dobré zkušenosti a naopak vyjmenovat vyrianty, o který slyšeli, že jsou sice účinné, ale zrovna právě jim nepomáhají. Teprve potom s nimi dáme dohromady seznam, který je možné doplnit o další nápady a zkušenosti.