Teorie a jak na to? XII.

Quintilianus

Kdo to byl: učitel řečnictví

Kdy žil: 35–96 př .n .l

Co by ti poradil: „Cvičit, cvičit a cvičit. Ke zdokonalení řečnického projevu je nutná praxe. Pouhá znalost teorie je k ničemu. Buď schopný improvizovat a dbej na kulturu jazyka i přednesu. Pokud to, jaký jsi, bude v souladu s tím, co říkáš, bude tvoje řeč pro všechny nadmíru smysluplná, jasná a čistá. Nezapomínej, že řečí těla se dá naznačit mnoho věcí.“

Doplňující poznámka:

Marcus Fabius Quintilianus se narodil v Hispánii. Ze svého rodného domu odešel velice brzy do Říma, kde se učil řečnickému umění. Později zde pracoval jako soudní obhájce a rétoriku začal sám vyučovat.

Ve svém snažení byl tak úspěšný, že byl brzy jmenován na pozici státního učitele výmluvnosti. Tuto profesi vykonával dvacet let a dokázal si vydělat dostatek financí, které ho zajistili na stáří. Pak sám dobrovolně odešel.

Z rétorického hlediska se soustředil na samotnou přípravu řečníků, přičemž mimo jiné úzce dbal na správnou stylistiku a formální stránku projevu.

Shrnutí

  1. Po prostudování teoretické části studijní opory by měl žák

    umět definovat cíle řečnického projevu.

  2. Měl by znát kritéria správné volby jazykových prostředků.
  3. Měl by vědět, že se ve svém projevu nemá bát projevit svůj názor.
  4. Žák by měl znát pravidla práce s informací v mluveném projevu.
  5. Měl by umět definovat význam logické výstavby projevu.
  6. Měl by si být vědom, že v jakémkoli rétorickém vystoupení musí dbát na kulturu jazyka.
  7. Měl by chápat, že verbální a neverbální komunikace by měli být během veřejného vystoupení v souladu.