Cvičení III.

Cvičení Agresivní komunikační strategie

Formulace učebního úkolu č. 1

a) V následující ukázce vyberte slovní obraty, kterými komunikátor vyjadřuje agresi.

V tomto cvičení vedeme žáky k tomu, aby si uvědomili, které slovní obraty jsou vyjádřením konfliktu jako takového a které z obratů již spadají do strategie agresivní. Snažíme se také upozornit na nevhodné chování obou aktérů zmíněného incidentu, zvláště pak, pokud se jedná o veřejně činné osoby.

b) Zkuste navrhnout, jakým způsobem by se v dané situaci měl člověk správně chovat a jak byste tuto komunikační situaci řešili vy.

V tomto cvičení můžeme využít více variant didaktických postupů:

  1. Diskutujeme o možnostech řešení zmiňované konfliktní situace.
  2. Necháme žáky sehrát dialog, ve kterém daný konflikt budou řešit buď vysvětlováním, asertivním přístupem nebo kompromisem obou zúčastněných stran bez prvků agrese.

Možné návrhy řešení systematicky zapisujeme v jednotlivých bodech do počítače nebo na tabuli. Na závěr pak vyhodnotíme nejlepší možnou variantu.

  1. Společně sestavíme žebříček současných nejznámějších politiků. Každému z nich žáci přidělí známku podle toho, jak vnímají jeho chování a vystupování na veřejnosti. Udělení známky musí každý navrhovatel obhájit – tedy vysvětlit, na základě jakých kritérií chování politika hodnotil.
  2. Zopakujeme pravidla slušného chování a etikety v takovýchto situacích. Jako vhodnou učební a ilustrační pomůcku s praktickými ukázkami doporučujeme publikaci Špaček v porcelánu aneb Etiketa, vole! (Špaček, L. Špaček v porcelánu aneb Etiketa, vole!. Praha: Mladá fronta, 2011. ISBN 978–80–204–2442–6.)

Podmínky plnění

počítač, dataprojektor, pracovní listy

Cíl učební činnosti

Žáci se v praxi učí rozpoznávat prvky agresivní komunikační strategie a hledat vhodné varianty komunikačního řešení, které by tzv. agresora odzbrojilo. Důraz je kladen i na vyzdvižení důležitosti slušného chování.

Řešení: Řešení k zadání a) je v přepisu článku označeno zelenou barvou.
Ukázka: (Zdroj: přepis článku – rea, MF Dnes, 22. května 2006)

„Ministr Rath: Macek se projevil jako ubožák

Že je Miroslav Macek připravený vyřídit si s ním účty, ministr David Rath dobře věděl. Před začátkem sjezdu stomatologů dokonce obíhala mluvčí Jana Kocová přítomné s otázkou, jestli Macek na akci skutečně dorazil.
Obrovská rána zezadu však byla pro Ratha i pro tisícovku přihlížejících zubařů šok. Rath ji dostal za to, co řekl na Mackovu adresu před čtrnácti dny pro Lidové noviny.

Čekal jste tu facku od Miroslava Macka?
Věděl jsem, že si to se mnou chce vyřídit. Ale nečekal jsem ji tak zákeřně. Projevil se jako ubožák. Chystal se mi pak, jak jste mohla vidět, dát ještě jednu, ale jelikož se trochu prát umím, tak jsem ji vykryl.

Bylo pro vás ponižující, když jste dostal facku tak veřejně?
Nebylo to ponižující. Pan Macek mi tím dal najevo, jak se ODS chová ke svým oponentům.

Proč to politizujete? Macek řekl, že si chce s vámi vyřídit soukromou věc – dotkl jste se cti jeho ženy.
Kvůli tomu ještě není potřeba na slovní výrok reagovat fyzickým útokem. Kdybych měl každou urážku na mou adresu řešit fyzicky, tak vybiju půl republiky.

Ale to jsou útoky, které souvisí s vaší politickou kariérou či prací ministra, nikoli útoky na ženu, a tedy mužskou ješitnost.
A vy si myslíte, že když třeba Macek nazve premiéra Paroubka „puchejřem“, že to není útok na mužskou ješitnost? To byste se divila.“

Formulace učebního úkolu č. 2

Situace: Dva vynikající sportovci se chystají na mistrovství světa v boxu. Před samotným zahájením šampionátu, kde se mají proti sobě utkat, se koná tisková konference, v rámci které se oba boxeři potkají a před novináři a televizními kamerami si mají vyměnit několik přátelských slov. Zpočátku nekonfliktní rozhovor se ale rázem změní…

a) Na základě uvedené situace si se spolužáky připravte dialog, ve kterém jeden z vás sehraje roli boxera – agresora – a druhý ze sportovců se ve své komunikaci bude snažit zvolit zdvořilostní komunikační strategii.

Žáky upozorníme na skutečnost, že verbální a neverbální komunikace spolu úzce souvisí. V dialogu tedy necháme „agresora“ používat agresivní strategii nejenom co se týká mluveného slova, ale i co se týká řeči těla. Předem však upozorníme, že v dialogu nesmí být využito vulgárních slovních výrazů a v řeči těla se agrese omezí na pouhé náznaky agresivních pohybů boxera. V této souvislosti můžeme zároveň vysvětlit problematiku narušení osobního prostoru druhým účastníkem komunikace a její důsledky, případně i to, jakým způsobem se lze takovéto přesilové hře bránit. Inspiraci k cvičení neverbální komunikace lze také najít v multimediální studijní opoře Jany Adámkové: Řeč těla jako důležitá součást komunikace. V závěru cvičení neopomene opět zdůraznit, že používání agresivní komunikační strategie je zcela nevhodné.

b) Na základě uvedené situace si se spolužáky připravte dialog, ve kterém oba aktéři zvolí agresivní komunikační strategii.

V plnění úkolu postupujeme podobně jako v případě a). Snažíme se porovnat role druhého z boxerů, který v případě a) vystupoval zdvořile a nyní zvolí agresivní komunikační strategii stejně, jako jeho protihráč. Následná diskuze by měla ukázat, že zdvořilost v tomto případě vede k celkovému zklidnění vzniklého konfliktu, zatímco agrese vytváří další agresi.

c) Na základě uvedené situace si se spolužáky připravte dialog, ve kterém jeden z aktérů bude vystupovat jako agresor a druhý jako manipulátor.

V tomto případě postupujeme podobně jako v bodu b).

d) Zamyslete se nad tím, jakým způsobem výběr komunikační strategie ve všech výše uvedených úkolech změnil původně zamýšlený cíl komunikačního procesu.

Pracovní plochu na tabuli nebo v pracovních listech si rozdělíme celkem do tří sloupců. Do každého z nich napíšeme název použité komunikační strategie – tj. agresivní, zdvořilostní, manipulační. Do sloupce ke každé strategii se pokusíme napsat výrazy, které jsme v předešlých cvičeních v rámci komunikace použili. Na základě těchto výrazů se snažíme porovnat konkrétní použité slovní obraty a diskutovat o tom, jaký účinek v dané strategii měly a zda se nám podařilo dosáhnout původně zamýšleného cíle. Necháme žáky navrhnout další možná řešení simulované komunikační situace.

Podmínky plnění

počítač, dataprojektor, tabule, pracovní listy

Cíl učební činnosti

Umět rozpoznat prvky agrese v komunikačním procesu, porovnat účinnost používání jednotlivých komunikačních strategií a posílit verbální i neverbální komunikační dovednosti.

Formulace učebního úkolu č. 3

a) Pokuste se zamyslet nad tím, jestli za určitých okolností v rozhovoru se svými spolužáky náhodou taktéž nepoužíváte prvky agresivní komunikační strategie. Pokud ano, napište si do poznámkového bloku konkrétní příklady a u nich uveďte, proč a v jaké situaci jste je použili.

Žáky vedeme k zamyšlení nad jejich vlastním chováním a na konkrétních případech se snažíme rozebrat, proč v dané chvíli zvolili agresi. Necháme žáka navrhnout alternativní řešení situace tak, aby agresivní prvky vůbec použít nemusel.

b) Diskutujte se spolužáky nad vhodností využívání agresivní komunikační strategie a společně se zamyslete nad tím, co může být příčinou agresivního chování v dané situaci.

S žáky diskutujeme nad tím, co všechno může být spouštěčem agresivního chování (výchova, hlad, pocit ohrožení atd.).

Podmínky plnění

pracovní listy, tabule

Cíl učební činnosti

Zamyšlení nad vlastním chování žáků a odstranění možných tendencí sklonu k agresivitě, která často vyplývá z neznalosti tzv. spouštěcích faktorů agrese a způsobů komunikačních postupů, kterými se lze takovým situacím vyhnout.