Nejprve s žáky pohovoříme o tom, co vlastně komunikace je a jakým způsobem se informace předávají mezi komunikátorem a recipientem. Poukážeme na fakt, že důležité je nejen jak informace podáváme, ale také to, zda jako příjemce informací umíme komunikátorovi dobře naslouchat. V tomto případě můžeme také uvést rozdíl mezi pouhým posloucháním a aktivním nasloucháním.
Proč vlastně potřebujeme komunikovat?
S žáky je možné diskutovat o způsobu, jakým spolu komunikují
živočichové, jak si předávají informace a jak se tato komunikace liší od
komunikace lidské.
Nezapomeneme zmínit i souvislost volby způsobu jejich komunikace se
skutečností, která je ovlivněna prostředím, ve kterém člověk vyrůstal,
životními zkušenostmi nebo třeba i stupněm vzdělání, kterého dosáhl.
Zdůrazníme, že všechny tyto aspekty mají vliv na veškeré komunikační
kompetence daného člověka nejen po stránce
verbální, ale samozřejmě i po stránce
neverbální.
V teoretické části, která se věnuje problematice předávání informací prostřednictvím komunikačních kanálů, je možné pro zpestření výuky využít i emotivní hudební ukázky, abstraktní obrazy nebo rodinné fotografie a s žáky diskutovat nad tím, jakým způsobem na ně působí, jaké emoce žáci cítí a případně, aniž by bylo předem pedagogem cokoliv komentováno, jaké informace z těchto komunikačních kanálů lze získat.
Žákům znovu připomeneme, že lidskou komunikaci ovlivňuje celá řada
faktorů a právě na jejich základě se obsah předávané informace
přizpůsobuje podle toho, jaká komunikační hladina
na ni v daném okamžiku působí.
Na základě rozdělení komunikačních hladin (Plamínek, J., 2008) na věcnou
a obsahovou vysvětlíme, čím je obsah jednotlivých informací konkrétně
ovlivňován.