Ukázky II.

B) ODBORNÉ PROJEVY

REFERÁT

Robinson Crusoe

Milá paní učitelko, milá třído, přijměte prosím pozvání do knižního světa.

Ve svém referátu bych se totiž rád zaměřil na knihu plnou dobrodružství, napětí, samoty a přesto kamarádství… Knihu, kterou nezná jen málokdo. Ani sám autor Daniel Defoe nečekal, že se z jeho románu stane trhák. Ano, máte pravdu. Hovořit budu o Robinsonovi.

Údajnou inspirací pro autora byly osudy skotského námořníka Alexandra Selkira, který se nechal dobrovolně vysadit na opuštěném ostrově v jižním Pacifiku. Toto místo se stalo jeho domovem na celých 5 let.

Anglický spisovatel Daniel Defoe (vlastním jménem Foe) žil v letech 1660 – 1731. Syn londýnského řezníka znal jazyky a hodně cestoval. Věnoval se novinařině, napsal přes 200 politických publikací. Díky velkému zájmu o knihu u mnoha čtenářů patří k zakladatelům dobrodružné literatury, tzv. robinsonád.

Román pojednává o synovi z anglické maloměšťácké rodiny, který touží po dobrodružství, a tak uprchne z domova. Jeho cesta vede na moře, kde prožívá různé příhody, živí se i jako plantážník v Brazílii, upadne do otroctví. Loď, na které se plaví, ztroskotá na opuštěném ostrově. Přežije pouze jeden jediný člověk – Robinson. Na neobydleném ostrově Robinson pobývá 28 let. Formou deníkových záznamů zve své čtenáře k sobě na ostrov. Popisuje v nich ztroskotání, stavbu svého nového obydlí, lov, ochočování zvířat a tak podobně. Pečlivě zkrátka zaznamená vše, co prožívá. Po čase se na ostrově setkává s kanibaly, z jejichž spárů zachrání černého Pátka. Po 25 letech tak Robinson není sám… Líčí Pátkovu výchovu v duchu bělošských křesťanských zásad a jejich společné soužití. Samota způsobí, že Robinson se zamýšlí nad svými činy, lituje, že byl neposlušným synem a smutně vzpomíná na maminku. O to víc si váží svého přátelství s Pátkem.

Přestože kniha vznikla už v roce 1719, má dnešní generaci co sdělit. Ukazuje, že lze vyjít vítězně i ze situace, která se zdá beznadějně prohraná. Stačí jen neztrácet naději a na pomoc si přizvat důvtip, vytrvalost, odvahu a silnou vůli.

Román si našel čtenáře po celém světě, protože byl přeložen do mnoha jazyků. Do češtiny ho přeložil roku 1920 Albert Vyskočil. Čeští čtenáři se však s Robinsonem setkali už dříve – převyprávěním Jaromíra Plevy, který se opíral o německý překlad.

Kniha se mi líbila, proto ji doporučuji k přečtení i vám. Rozhodně se nebudete nudit. Nebo máte pocit, že popis o přežití na pustém ostrově může být nudný?

Metodické poznámky:

Jako ukázku odborného projevu jsme záměrně zvolili referát, který žáci běžně zpracovávají v písemné podobě. V rámci rozvoje kultury mluveného projevu je vedeme k ústnímu podání písemně zaznamenaných informací.

Referát byl měl vždy obsahovat:

Pro dosažení co největší pozornosti posluchačů opět využíváme vhodné jazykové prostředky (např. oslovení = vtažení posluchačů do děje; působivá slova…), logickou výstavbu textu (všechno na sebe plynule navazuje…). Samozřejmě při mluveném projevu dbáme na mimojazykové prostředky komunikace (např. mimika, nerušivá gestika, tón hlasu, tempo řeči, zdůraznění podstatných slov…).

V případě, že žáci při přednesu referátu vycházejí z psaných poznámek, dbáme na to, aby s posluchači udržovali oční kontakt!!! Bez něj se stává projev pro posluchače neosobitý, nudný a nezajímavý…

Moderní forma referátu: prezentace

Pokud žáci k referátu připraví powerpointovou prezentaci, opět dbáme na dodržování zásad správného prezentování (např. nečteme obsah snímků, neotáčíme se k posluchačům zády…apod.).

Poznámka:

Vzhledem ke skutečnosti, že se v předložené ukázce jedná o referát určený pro žáky 2. stupně ZŠ, nevyskytují se zde termíny a další odborné názvy.

Přesto upozorníme žáky, že v případě přednášek, odborných referátů apod. musíme tempo řeči přizpůsobovat posluchačům, aby pro ně byl odborný projev srozumitelný!