Teorie a jak na to? XI.

Hygiena hlasu

Prevencí vzniku poruch hlasu je jednoznačně dodržování hlasové hygieny. Na prvním místě je třeba hlas používat přiměřeně k dané situaci a prostředí. Žákům je třeba vysvětlit, že intenzita hlasu se neustále mění. Jsou chvíle, kdy se mluví tiše a kdy je naopak potřeba hlas zvýšit.

Doporučení:

1. Ideální formou na procvičení míry hlasitosti jsou dramatizace pohádek, střídání rolí v dialogu, recitace či hlasité čtení s přednesem.
2. Každou infekci horních cest dýchacích musíme doléčit, zvlášť pokud jsou zasaženy hlasivky.
3. V běžné komunikaci se snažíme svůj projev korigovat, požívat hlas dle adekvátnosti situace, zbytečně na sebe neupozorňujeme křikem. Je třeba mít na paměti, že nejvíce obtíží vzniká při mluvení či zpívání v hlučném prostředí a záleží na každém, s jakou mírou zodpovědnosti ke svému projevu přistupuje.
4. Žáky je třeba upozornit, že poruchy hlasu může často podpořit i nesprávná životospráva. Nedostatek spánku, konzumace silně kořeněných jídel, pití alkoholu a kouření našemu hlasu rozhodně neprospívá.

Poznámka: V rámci narušené komunikační schopnosti lze diagnostikovat mnoho dalších poruch a vad řeči. Artikulační obtíže mohou mít celé spektrum příčin a mohli bychom této problematice věnovat mnoho prostoru. Vzhledem k zaměření a cílové skupině této studijní opory se jimi však nebudeme dále zabývat. Buďme si však vědomi toho, že uvedené množství informací je pouze náhledem do této problematiky.