Cvičení V.
Formulace učebního úkolu
Nyní si procvičte výslovnost na poezii, která vychází z motivů ročních období. Vytvořili je F. Hrubín, M. Černík, J. Čarek, F. Halas, M. Tůma, V. Závada, J. Kožíšek, J. Hostáň, J. Seifert, M. Florian, J.V.Sládek, Z. Kopecká nebo jsou lidové.
Podmínky
zrcadlo, vlastní kniha, zpěvník
Cíl
Procvičení správné artikulace v delších celcích. Další vhodnou příležitostí k procvičení správné artikulace je zpěv, hlasitá četba a recitace. Soustřeďte se na dýchání, měkké hlasové začátky a dodržujte přesnou výslovnost!
| Vyjdi, vyjdi sluníčko, | Ach co se to stalo v noci? |
| na makové zrníčko, | tohle není lidskou mocí, |
| vyjdi, vyjdi na kopeček, | rostlinky jsou v plném květu, |
| uvidíš tam pět oveček | novou krásu plodí světu. |
| a šestého berana | A jak bzučí pilné včely, |
| se zlatýma rohama. | jak by kvítky vítat chtěly. |
| Krákorala černá vrána, | Co to tady leží v trávě? |
| krákorala na havrana. | Narodil se brouček právě! |
| Milý strýčku havrane, | A jak leží, umíní si, |
| kdy už jaro nastane? | že do nebe vyletí si. |
| Ťukám, ťukám, zobákem, | Letí vzhůru, ještě ještě, |
| abych probudila zem, | srazila ho kapka deště. |
| ťukám, ťukám do sněhu, | |
| bez jídla a noclehu. | Byla jedna kukla |
| Ťukej, ťukej, milá vráno, | a ta kukla pukla. |
| jaro přijde, možná ráno. | Vyletěl z ní v širý svět, |
| motýl krásný jako květ. | |
| Čekanko, čekanko, | Žito, žito, žito, |
| jaké jméno máš? | až dozraješ, |
| Čekáš na někoho | posečou tě |
| nebo nečekáš? | a pak budeš bito! |
| Jsi tak modrá podle nebe | |
| nebo nebe podle tebe? | Šla veverka na jahody |
| utíkala kolem vody, | |
| Letní vítr do všech stran | jahody se rozsypaly, |
| rozkolébal žita lán. | do studánky napadaly. |
| Brzy z klasů zrníček | Běž, panenko, běž, |
| bude nový chlebíček. | veverušku těš! |
| Sklidili jsme brambory | Na obloze tiše čtu si, |
| do sklepa a komory. | na jih odlétají husy, |
| Kmín a sůl – už vaří se! | na zahradě za úvozem |
| Už nám voní na míse. | jablíčka už zvoní o zem, |
| v polích podzim hospodaří, | |
| List za listem létá lehce, | k večeři si mlhu vaří. |
| vlaštovička zimu nechce, | |
| poletí přes velkou louži, | Jeden, druhý, třetí, |
| po teple a slunci touží. | vzhůru draci letí. |
| Smějí se jim ptáci: | |
| Končí léto, podzim je tu, | kampak, páni draci? |
| chystají se ptáci k letu. | |
| Leťte, ptáčci, leťte, | Udělat si dráčka, |
| na jaře se vraťte! | to je přece hračka. |
| Papír, nůžky, provázek, | |
| Třesu, třesu stromem, | drak je jako obrázek. |
| za tím naším domem. | Vítr fouká, už nám letí, |
| Třesu, třesu švestky, | honem do přírody, děti! |
| spadáte mi všecky? | |
| Ta první je na koláček, | Ve zlatém listí, v lesním koutku |
| na kulatý tvaroháček. | našli jsme s mámou plno klouzků. |
| Ta druhá je do knedlíku, | Seděli tiše pod svým kloboučkem, |
| dáme si ji do rendlíku. | hlídal je tam skřítek s pavoučkem. |
| A ta třetí k tomu, | |
| tu si nesu domů. | |
| Zima je, zima je, | |
| každý se raduje. | Hoj, ty štědrý večere, |
| Padá sníh, padá sníh, | ty tajemný svátku, |
| pojedeme na saních. | cože komu dobrého |
| neseš na památku? | |
| Volá vločku vločka, | Hospodáři štědrovku, |
| ať prý na ní počká, | kravám po výslužce, |
| že neví, kam padá, | kohoutovi česneku, |
| má zavřená očka. | hrachu jeho družce. |
| Ovocnému stromoví | |
| Sněží, sněží, sněží, | od večeře kosti, |
| zima už k nám běží. | a zlatoušky na stěnu |
| Kam se jenom díváš, | tomu, kdo se postí. |
| plno sněhu leží. | |
| Zacinkej, rolničko, | |
| Na našem dvorečku stojí sněhulák, | zvonku, zvoň maličko |
| jak pěkně mu sluší dlouhý bílý frak. | a ty, velký zvone, |
| Na hlavě má hrnec, v ruce metličku | rozezni se kolem. |
| a na vestě plno z uhlí knoflíčků. | |
| Krákorala černá vrána, | |
| Leden, leden | krákorala na havrana. |
| přikryl vodu ledem, | Milý strýčku havrane, |
| a kde včera byly louže, | kdy už jaro nastane? |
| tam to dneska pěkně klouže. | Ťukám, ťukám zobákem, |
| abych probudila zem. | |
| Přišla zima po roce, | Ťukám, ťukám do sněhu, |
| zmrzlo nebe v potoce. | bez jídla a noclehu. |
| A bruslemi do ledu, | Ťukej, ťukej milá vráno, |
| píší kluci koledu. | jaro přijde, možná ráno. |
