Teorie a jak na to? III.

Jak vybrat odpovídající jazykové prostředky?

Motivace:

Už Aristoteles ve svém učení stanovil kritéria, podle kterých se mají podmínky správného slohu a „ctností řeči“ posuzovat. Stejně tak jako v našem shrnutí základních požadavků na mluvený projev, které uvádíme výše, považoval za nutné, aby se v rámci veřejných rétorských vystoupení vždy dbalo na:

• jazykovou správnost,
• jasnost, která vede ke srozumitelnosti,
• ozdobnost, která zvyšuje důstojnost slohu (např. metaforičnost).

Poznámka:

I zde je nutné upozornit, že výběr jazykových prostředků se odvíjí od dané komunikační situace, ve které se právě nacházíme, k jakému komunikačnímu cíli míříme a komu je náš projev vlastně vůbec určen.

Příklad:

V odborném textu budeme spíše používat termíny odborné, v uměleckém textu pak obrazná pojmenování.

U popisného postupu je důležité to co popisujeme, pojmenovávat co nejpřesněji. Právě zde hrají velkou roli nejenom podstatná, ale i přídavná jména. Z hlediska využívání sloves klademe důraz na používání jejich široké škály a obměn.

Výrazové prostředky, ať už jsou jazykové nebo nejazykové, volíme vždy s ohledem na komunikační situaci. V podstatě se dá říci, že svému záměru přizpůsobujeme i komunikační kód.

Z obecného hlediska v našem projevu můžeme využít jazykové prostředky ze všech jazykových rovin. Tímto získáme více variant možného vyjádření stejného nebo podobného obsahu.