Teorie a jak na to? I.

Jazykové prostředky v mluveném projevu

Co ovlivňuje současný český jazyk?

V důsledku společenských a politických změn začátkem 90. let 20. století začala ve větší míře do češtiny pronikat řada slov z cizích jazyků. Především se jednalo o jazyk anglický a německý. Výraznější vliv na naši slovní zásobu měl, jak se zdá, jazyk anglický. Do mluvených i psaných komunikátů totiž začalo pronikat mnoho anglických výrazů, které se především týkaly pojmenování názvů nových oborů, slov souvisejících s počítačovou gramotností atd.

Velký nárůst těchto tendencí byl zaznamenán zejména v oblasti pronikání nesklonných podstatných jmen. Čeština si k nim vytvořila ekvivalenty, které si přizpůsobila nejen po stránce fonetické, ale i tvaroslovné. Jazykový systém se je do současné češtiny snaží včlenit a pracovat s nimi tvořivě.

Původní tvary jazykových prostředků najdeme ještě v odborných textech, ale při běžné komunikaci se s nimi setkáme jen výjimečně. Po stránce morfologické se jedná o nesklonná přídavná jména. Otázkou je, zda v tomto případě můžeme stále ještě hovořit o ohebném slovním druhu.

Klesá úroveň mluveného projevu?

Podle průzkumů má široká i odborná veřejnost obavy, zda neklesá úroveň jazyka jako takového. Zaznívají však i názory, že neklesá úroveň jazyka, ale jeho uživatelů. Na základě dosavadních průzkumů lze konstatovat, že lidé cítí, že se úroveň češtiny za poslední roky snížila.

Současná situace

V současnosti je patrný nárůst výrazových prostředků v oblasti nespisovné češtiny. Do spisovné češtiny se tyto výrazy dostávají mnohem pomaleji. Celkově se více přihlíží k funkčnosti jazyka a nespisovné výrazy postupně nacházíme v projevech spisovných, protože jejich užití v textech je považováno za funkční. Někdo považuje použití výrazu v oficiálním projevu jako nevhodné, jinému se zdá být výraz velmi výstižný.