Získej vědomosti XIII.

  1. Manipulativní komunikační strategie

Manipulace je jednou z technik, kterými se jeden z účastníků komunikace snaží různými verbálními i neverbálními prostředky působit na myšlení ostatních tak, aby vše dopadlo v jeho prospěch bez ohledu na důsledky, které to pro druhou zúčastněnou stranu má. Člověka, který v rámci komunikace zvolí manipulativní strategii, nazýváme manipulátor. Účastníka komunikačního procesu, který je manipulován, nazýváme oběť.
Oběť si ve většině případů ani neuvědomí, že je manipulována, a pokud má manipulátor svoji komunikační strategii předem pečlivě připravenou, dovede svoji oběť přesně tam, kde ji chce mít. Nejprve totiž u ní získá sympatie, využije jejích slabých povahových stránek, poskytne nepravdivé nebo zavádějící informace a pak od oběti získá přesně to, co chce. Tato komunikační strategie svým způsobem omezuje svobodu rozhodování druhých. Proto ji i z morálního hlediska nedoporučujeme v komunikačním procesu využívat.


Přehled charakteristických znaků manipulativní komunikační strategie

Kritéria Charakteristické znaky
Pokrytectví zatajuje údaje
nemluví s ostatními jako rovný s rovným
nezajímá ho, co si ostatní myslí
upravuje si pravdu podle svého
neříká to, co si myslí
Nespravedlnost vyvolává u druhých pocit viny
neuzná vlastní chybu
nepřipouští diskuzi
Vynucování vyčítá
pláče
lichotí
Dominance nabourává osobní prostor ostatním
chce být vždy na vyvýšeném místě
mluví hlasitě

V následující tabulce uvádíme jednotlivé typy osobností s konkrétním popisem prvků manipulace, které při komunikaci využívají. Přehled má sloužit pouze jako upozornění na možnost, že by chtěl někdo manipulovat s vámi. Tuto skutečnost si je třeba uvědomit, a mít tak možnost se manipulaci bránit. Rozhodně se však nejedná o návod, jak manipulovat s ostatními.


Shostromova typologie manipulace (Shostrom, E. L.: Man, The Manipulator, 1988)

Typ osobnosti Které prvky manipulace využívá
Diktátor odvolává se na autoritu a tradici
hojně využívá citáty
často bývá autoritativním vedoucím nebo otcem rodiny
Chudáček zdůrazňuje své handicapy
zakládá si na pocitu méněcennosti
tvrzením o své neschopnosti často zastírá neochotu
Počtář vybírá si to, co je pro něj v dané situaci nejvýhodnější
raději plní jednodušší úkoly
Břečťan předstírá závislost na ostatních
na ostatních rád parazituje
zdůrazňuje nepřízeň osudu
Drsňák má hrubé vystupování
je vždy pevně přesvědčen o své pravdě
nepřipouští kompromis a diskuzi
ostatním vyhrožuje
Obětavec snaží se ostatní přesvědčit, že on je ten nejhodnější
Poslední spravedlivý neustále někoho kritizuje
ve svém okolí vyvolává pocit viny
neuznává své vlastní chyby
Opatrovatel neustále se stará o druhé a to i proti jejich vůli
je přesvědčen, že on ví všechno nejlépe
Mafián manipuluje silou, ale nabízí i určitou ochranu
zastává myšlenku, že kdo nejde s ním, jde proti němu