Získej vědomosti VIII.

  1. Zdvořilostní komunikační strategie

Zdvořilostí v komunikačním procesu dáváme druhým najevo, že k nim cítíme úctu a respektujeme je jako sobě rovné partnery. V rámci této komunikace se snažíme, aby ten, se kterým komunikujeme, měl z našeho jednání dobrý pocit a po ukončení komunikace odcházel s přesvědčením, že je obohacen mnoha novými informacemi o problematice, kterou s námi v rámci komunikace rozebíral, jednání s námi bylo příjemné, mohl si vybrat, jakým směrem se náš rozhovor bude rozvíjet a on neutrpěl žádné ponížení či prohru.

Každý z účastníků komunikačního procesu by si měl uvědomit, že zdvořilostní komunikační strategie je vždy přímo poplatná dané době, neustále se mění a vyvíjí a je třeba ji vždy přizpůsobit kultuře chování, mravním zásadám a zvyklostem společnosti, ve které se právě pohybuje.


Přehled charakteristických znaků zdvořilostní komunikační strategie

Druhy zdvořilostní strategie Charakteristické znaky
Pozitivní vyjadřuje vzájemné porozumění
příjemce předávaná informace neuráží
komunikace je velice vstřícná
rozvíjí vzájemné sympatie
snaha vyjít druhému vstříc
snaha o pochvalu druhého
Negativní diplomatické jednání
snaží se neurazit
používá nepřímé vyjadřování
udržuje určitý odstup
snaha nevyvolat konflikt
záměrně se vyhýbá možným problémovým tématům

V rámci zdvořilostní komunikační strategie se vždy snažíme akceptovat příjemce informací jako toho, na kom nám záleží, koho uznáváme a s kým se rádi příště zase setkáme.


Tabulka britského lingvisty Geoffree N. Leecheho (2004) – 6 zdvořilostních ma­xim

Typ Ukázka
Takt „Mohl bych Vás na okamžik přerušit?“
Velkorysost „Posaďte se a já to zařídím.“
Ocenění „Paní A byla výborná a pan B byl – hm – také zajímavý.“
Skromnost „Jsem hlupák! To by se Vám jistě nestalo.“
Souhlas A: „To se mi nelíbí.“ B: „Jistě, ale přece jen…“
Soucit „Měl jste jistě velkou starost!“