Sto + dvě, tři a 20 + 2, 3… 90 + 2, 3
U složených číslovek s komponentami dva/dvě, tři, čtyři je tendence k ustrnutí na jednom tvaru pro všechny rody podobná jako v případě typu sto jedna/dvacet jedna. Rozdíl tu je jen v tom, že už základní podoba těchto číslovek je méně variantní: dva (pro maskulina)/dvě (pro neutra/feminina) a tři, čtyři mají podobu pro všechny rody stejnou.
Poznámka
Tady je dobré k výkladu využít přehledovou tabulku s číslovkami dva/oba, tři, čtyři (viz opora pro žáky).
Ustrnutí se tedy týká tvaru počítaného předmětu: sto dva/tři/čtyři mužů, žen, kuřat místo dříve jediných možných tvarů sto dvě ženy, dvacet tři muži, devadesát čtyři kuřata. V současné češtině převažují v mluveném, ale i psaném projevu dnes už spisovné podoby s počítaným předmětem v genitivu plurálu, který se k číslovkám s komponentami 2, 3, 4 přenesl analogicky od složenin s komponentami 5, 6… 9: sto/dvacet devět mužů, žen, kuřat. Naopak podoby: sto/dvacet dvě příručky, dvě stě/třicet čtyři kuřata se dnes považují za mírně příznakové, mluvčí je pociťují jako zastaralé. Viz výzkum M. Rysové k větám: Na louce je čtyřicet dva/dvaačtyřicet krav./Na louce jsou čtyřicet dvě krávy (Rysová, 2009).