Umět naslouchat je základ
Doporučení: S žáky nejprve rozvedeme diskuzi na téma rozdílu mezi slyšením, posloucháním a nasloucháním.
Slyšení
Schopnost slyšet máme danou od přírody. Narodili jsme se totiž s určitým
darem, který nám umožňuje rozpoznávat různé zvuky, hudební tóny, slova
apod.. A právě této naší schopnosti říkáme slyšení.
Problém je však v tom, že pouhé slyšení nám nezajistí, abychom to, co
slyšíme, uměli propojit s našimi myšlenkami.
Poslouchání
Umíme-li rozluštit příslušný komunikační kód, kterým je například
pro nás český jazyk, pak můžeme tuto svou dovednost nazvat
posloucháním.
Motivace:
Teď už víme, že jsme schopni slyšet zvuky a dokonce je propojit se
svými myšlenkami. Tím pádem tedy rozumíme, co nám ostatní říkají.
Jenže je tu ještě jeden malý háček. Slyšet a poslouchat ještě
neznamená pochopit smysl toho, proč nám ostatní informaci předávají a
samozřejmě na tyto informace dále aktivně reagovat. Proto si
v následujícím textu ještě musíme vysvětlit, co nazýváme
nasloucháním a proč si právě tuto dovednost potřebujeme osvojit.
Naslouchání
Naslouchat znamená především pochopit to, co a proč nám
druhý účastník komunikace říká. Měli bychom si však položit otázku,
zda se nám to vždy opravdu daří a zda se vždy dostatečně snažíme
ostatní pochopit.
Vzhledem k tomu, že umění naslouchat se během života musíme teprve
naučit, je dobré si připomenout, z jakých fází se naslouchání skládá.
Tím pádem si můžeme i zpětně ověřit, zda naslouchat opravdu umíme,
nebo ne.
Fáze naslouchání (Špačková, 2011)
Fáze naslouchání | Praktický účinek |
Zopakování vyslechnuté informace (parafráze, rekapitulace) |
ujistíme mluvčího, že jeho informace posloucháme projevíme zájem o komunikaci |
Vyjádření pochopení (empatie) |
ověříme si, že informace chápeme správně ubezpečíme mluvčího, že rozumíme jeho pocitům povzbudíme mluvčího k další komunikaci |
Položení dalších otázek | dozvíme se další informace přesvědčíme mluvčího o našem zájmu dále komunikovat |
Shrnutí