Ukázky I.

V následujících textech je ke každému typu dialogu uvedeno vždy několik variant ukázek. Uvedené ukázky jsou přepisy skutečných rozhovorů, které byly odvysílány v televizi nebo rozhlase.

1. Informativní dialog

Ukázka A

Situace: Moderátorka M vede informativní rozhovor s hostem H na téma Změny ve zdravotnictví.

M: „U lékaře by se místo nynějších třiceti korun mohlo platit padesát. Za návštěvu u specialisty bez doporučení praktika by pacient mohl dát i několik set, uvažuje se o dvou stovkách. Na telefonu je Lubor Kinšt, předseda Sdružení praktických lékařů ČR, pěkné odpoledne.“

H: „Dobré odpoledne.“

M: „Pane Kinšte, měly by se zvyšovat poplatky u lékařů z třiceti na padesát korun?“

H: „Chtěl bych předeslat, že se jedná o čerstvou informaci z dnešního dne, čili toto nebude oficiální názor Sdružení praktických lékařů, ale pouze můj názor. A vrátím se k tomu, co vlastně bylo smyslem zavedení tohoto regulačního poplatku. A to omezit takovou tu zvýšenou frekvenci (pozn. návštěv u lékaře), která byla někdy až násobně vyšší oproti ostatním zemím, kdy lidově řečeno se lidé s každou banalitou mohli obrátit na lékaře a ten i v rámci zodpovědnosti mnohdy prováděl i vyšetření, která musely pojišťovny platit a přitom se nejednalo o závažné postižení zdravotního stavu. Tento regulační poplatek zpočátku nepochybně splnil svůj účel, omezil tu frekvenci. V tuto chvíli si myslím, že ta funkce je opravdu už zanedbatelná a taky se nám zase ta frekvence navyšuje. Takže z parametrického hlediska s tím problém nemám, ale jde-li o regulační poplatek, tak opravdu by měl pouze regulovat ten primární impuls, tu prvotní návštěvu toho pacienta u lékaře a rozhodně si dovedu představit osobně i sofistikovanější způsoby jak toto dělat, ale…“

M: „Jaké? Můžete být konkrétnější v tomto případě?“

H: „…ať už je to forma například stanoveného limitu jako takového, nemusí to být placeno přímo v ordinacích, může to být i příjem zdravotních pojišťoven, protože – a teď se k tomu vracím – pokud to totiž má být pouze jen jakoby snížení úhrady poskytované péče lékařům primární péče ze strany zdravotních pojišťoven, tak mi to připadá trošku nefér, protože my děláme práci, která je nějakým způsobem kvantifikovaná, má taky svoje ocenění a v tuto chvíli je hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Pokud se ale ten směr bude ubírat tak, jak se uvažuje, že se budou hradit z veřejného zdravotního pojišťění hlavně ty nákladné výkony a drahá péče, která je nepochybně moderní, ale několikanásobně dražší, tak pak už se nemůže mluvit o regulačním poplatku, ale o příspěvku na péči. Já osobně s tímto faktem problém nemám, mám problém s tím, že se to nemůže nazývat regulační poplatek.“

M: „Když budu parafrázovat stínovou ministryni KSČM Soňu Markovou, kterou jsme vyzpovídali během odpoledních hodin na ČT24, tak za prvé zpochybnila, že by kdy vůbec poplatky měly onen regulační charakter, a zároveň říkala, že není nikde uvedeno, co všechno se s těmi poplatky dělá. K čemu je využívají praktičtí lékaři?“

H: „Nepochybně a statisticky je prokázáno, že došlo k poklesu návštěvnosti v té primární péči, to je bez diskuse. A teď k čemu poplatky slouží – je to zdroj příjmu zdravotnických zařízení, čili lékaři si z tohoto vlastně mohou dávat část na přístrojové vybavení, došlo k obrovskému zmodernizování vyšetřovacích i jiných metod, máme metody rychlé diagnostiky. To jsou záležitosti, které stojí řádově několik desítek tisíc korun a rozhodně k tomu přispěl i ten příjem zdravotnického zařízení z výběru regulačních poplatků, které podle zákona zůstávají příjmem zdravotnického zařízení.“

M: „Ještě je tady jedna plánovaná změna – dvě stě korun za návštěvu specialisty bez doporučení praktika. Máte pocit, že je to častý jev? Jak často chodí pacienti sami ke specialistům, máte o tom nějaké informace?“

H: „Máme o tom informace a s tímto nemáme absolutně žádný problém. Naopak, já to vítám velmi. Samozřejmě součástí péče o pacienta je týmová práce, my mnohdy provedeme základní vyšetření a potřebujeme ten případ dovyšetřit, prodiskutovat se specialistou. A narážíme na tu překážku, která je dána právě úhradami a pojišťovnami, to znamená časový limit. A tu se mi čas od času objeví pacient, který se z ničeho nic k tomuto specialistovi, který má jinak čtrnáct až tři neděle lhůtu, dostal ze dne na den a najednou to jde. A toto jsou věci, které mě tedy malinko nadzvedávají, protože to jsou záležitosti, které by v systému být neměly. Čili pokud někdo má známé a domluví se s tím lékařem, tak výborně, ale ať je tedy takový práh zvýšen o poplatek, který je již řádově vyšší.“

M: „Měla by i růst spoluúčast pacientů, tak jak je to v programovém prohlášení vlády? Mluví se tam o zvýšení ze 17 % na 22 %. Když to dáme do kontextu všech záležitostí, není to tak, že se budou jenom vytahovat peníze z kapes pacientů?“

H: „Já si myslím, že ne. Kolem dvaceti procent spoluúčasti je míra obvyklá v ostatních zemích Evropské unie. Je to určitě krok správným směrem, protože za těch pět let se opravdu objevily nové moderní léčebné technologie, které jsou enormně drahé, ale výrazně efektivní. Čili je jasné, že nejde obsáhnout všechno, my se musíme rozhodnout.“

M: „Lubor Kinšt, předseda Sdružení praktických lékařů ČR, já vám děkuji, na shledanou.“

H: „Já vám také děkuji, na shledanou.“

Zdroj: ČT, Studio ČT24, Změny ve zdravotnictví, 14. 4. 2012 (kráceno)
Moderátorka Daniela Písařovicová, host Lubor Kinšt, předseda Sdružení praktických lékařů ČR

Ukázka B

Situace: Moderátorka M vede informativní rozhovor s hostem H na téma Sto let od potopení Titanicu.

M: „Bude to sto let, co ztroskotal opěvovaný parník Titanic. V noci ze 14. na 15. dubna 1912. Do našeho studia dorazil Jaromír Soukup, historik Ústavu světových dějin FF UK. Dobrý den vám přeji..“

H: „Dobrý den.“

M: „Co vás na Titanicu pořád zajímá, co byste chtěl zjistit, jaká jsou ta bílá místa, která se třeba týkají příčiny této jedné z největších námořních katastrof?“

H: „Tam je jeden velký problém a to je to, že se ten Titanic potopil do hloubky zhruba čtyř kilometrů. Takže dlouhou dobu nebylo jasné, co se stalo. I když máme dobové svědky, kteří tu havárii, ten náraz přežili, tak přesto se dlouho nevědělo, co se stalo. Až v 80. letech, kdy došlo k potopení k tomu Titanicu, tak se teprve začali vědci zabývat tím, k čemu došlo, a zjišťovat ty pravé důvody, proč k tomu došlo, i když jsou tam stále některá bílá místa, a nevím, jestli se je podaří vůbec po tolika letech – protože je to již sto let – tak jestli se je podaří vůbec zjistit.“

M: „A která to jsou? Týkají se rychlosti parníku, toho jak narazil, že by to mohlo být jinak, kdyby narazil čelně, kdyby jel pomaleji? Že se také přesně neví, jestli konstruktéři i přes opěvování té lodě neudělali někde chybu? Nebo svoji práci neudělali úplně tak, jak plánovali?“

H: „Tam se hovoří právě o řadě věcí toho technického rázu. Kdy tam byly nějaké špatné nýty, kdy ocel nebyla taková, jak by měla být, a toto jsou dohady, které tedy stále jsou a kterými se technici stále zabývají. A kladou si tedy otázky, jestli toto nebylo také příčinou té nehody, jestli právě ale také ta rychlost nebyla příčinou nehody. Říká se, že plul mnohem větší rychlostí, než jakou by měl, byla tam taky otázka toho otočení a naražení do kry. Takže to jsou stále ta bílá místa, která se asi budou nějakou delší dobu zjišťovat.“

M: „Titanic byl opravdu velmi opěvován. Co – pokud by neztroskotal – by z technologického hlediska znamenal pro lidstvo? A nešlo jen o přehnané ambice?“

H: „Já si myslím, že kdyby Titanic neztroskotal, že by se možná skoro nic nestalo, protože ony ty lodě byly dvě a pak už více, které byly takto vybaveny. Jeho sesterská loď Olympic, která byla vyrobena rok předtím skoro stejná, akorát tam nebyl takový luxus jako na Titanicu. Nebyla tam ta Pařížská kavárna jako na Titanicu. Takže byly lodě, které byly dost podobné, takže kdyby Titanic neztroskotal, nevím, jestli by se nějaká diskuse ohledně těchto lodí vedla.“

M: „Za sesterskou loď označujete loď, která patřila stejné společnosti?“

H: „…ano, která patřila stejné společnosti. Ona ta společnost měla tři lodě, které byly vyrobeny v letech 1911–1914, byl to právě ten Olympic, který byl první, pak byl Titanic a nakonec Britanic. A dvě z těch tří lodí měly pohnutou historii – Titanic, který ztroskotal a Britanic, který najel během první světové války na minu a také byl potopen. A je zajímavé, že na tom Britanicu byli dokonce dva lidé, kteří přežili Titanic, takže měli druhou katastrofu a přežili také zkázu toho Britanicu. Byla to jedna zdravotní sestra a jeden člen posádky, což je docela zajímavé.“

M: „Proč vůbec ty lodě vznikly? Tam byl nějaký požadavek nebo nějaká snaha uspokojit právě třeba movité cestující, byť jste říkal, že Titanic byl opravdu velmi luxusní, ta druhá loď ne.“

H: „Ono jde vlastně o soupeření dvou společností, dvou rejdařských společností, které soupeřily v Británii na přelomu 19. a 20. století o to, kdo bude převážet cestující mezi Evropou a Amerikou. Byla to právě ta společnost White Star Line, která vlastnila Titanic, a pak druhá Cunard Line, a ty spolu tedy soupeřily. Načež ta White Star Line přešla pod Američany, pod americký trust, tím pádem britská vláda podpořila tu konkurenční rejdařskou společnost Cunard Line a tato konkurenční společnost mohla vyrobit díky tomu dvě lodě tehdy nejmodernější. A na to reagovala právě ta White Star Line, která v té chvíli tedy potřebovala moderní lodě. A aby mohla soupeřit s těmi dvěma loděmi Cunard line, tak potřebovala vytvořit něco, co je bude převažovat. A protože to nemohla udělat rychlostí, tak to udělala počtem cestujících a právě tím luxusem, který na těch lodích byl, především tedy na tom Titanicu. Dnes již je celkem běžné, že na každé lodi jsou bazény, ale tehdy to byla novinka a Titanic jako první loď vlastně měl na své palubě bazén, který mohli využívat pasažéři první třídy. Ale i tak to byla v té době největší a nejluxusnější loď.“

M: „Děkuji, že jsme tu stoletou historii spolu s vámi mohli připomenout. Na shledanou.“

H: „Na shledanou. Děkuji za pozvání.“

Zdroj: ČT, Studio ČT24 – Sto let od potopení Titanicu, 13. 4. 2012 (kráceno)
Moderátorka Barbora Kroužková, host Jaromír Soukup, historik Ústavu světových dějin FF UK