Cvičení I.

DIALEKTY

Učební úkol A

Formulace učebního úkolu: Podívejte se na 4 ukázky nářečí. Uveďte, o kterou z těchto 4 nářečních skupin se jedná: česká nářečí, středomoravská nářečí, východomoravská nářečí, slezská nářečí.

Podmínky plnění: počítač vybavený softwarem pro přehrávání videa, dataprojektor

Cíl učební činnosti: Žák se má naučit rozlišit 4 základní nářeční skupiny na základě analýzy videoukázek s nářečními promluvami.

Řešení
Video 1 – Ukázka z pohádky Co poudala bába Futeř – česká nářečí (podkrkonošská skupina)
Video 2 – Ukázka z filmu Dědictví – východomoravská nářečí (valašská podskupina)
Video 3 – Ukázka z písně Nečoché – středomoravské nářečí
Video 4 – Ukázka z dokumentu Skoro zapominame – slezská nářečí (mluva „po naszimu“ – karvinská varianta nářečí)

Učební úkol B

Formulace učebního úkolu: Ve videoukázkách zazněla také některá níže uvedená slova. Spojte nářeční výraz s příslušnou nářeční skupinou (např. plašijó = středomoravská nářečí) a převeďte slova do spisovné češtiny.

Podmínky plnění: počítač, dataprojektor

Cíl učební činnosti: Žák se má naučit rozlišit 4 základní nářeční skupiny na základě analýzy videoukázek s nářečními promluvami.

Řešení:
Česká nářečí: serce (srdce), voteuře (otevře), kokerháče (kokrháče), jedinej (jediný).
Středomoravská nářečí: plašijó (plaší), pléch (plných), bode (bude), nečoché (nečichej), pažó (paží).
Východomoravská nářečí: ubrúsek (ubrousek), idem (jdeme), ináč (jinak), neřikaj (neříkej), sa (se).
Lašská nářečí: taku (takovou), fajne (dobré), całość (všechny), zrobić (udělat).

Učební úkol C

Formulace učebního úkolu: Přečtěte si ukázky nářečních textů a zařaďte text do příslušné skupiny (česká nářečí, středomoravská nářečí, východomoravská nářečí, slezská nářečí). Text je napsán tzv. fonetickou transkripcí (tedy přepisem mluveného slova, na tento typ textu se nevztahují pravidla českého pravopisu). Zvláštní body získává ten, kdo se pokusí přesněji vymezit, v okolí kterého města nebo obce se touto mluvou hovoří. Vypište slova, kterým nerozumíte a pokuste se spolu s ostatními spolužáky vysvětlit jejich význam.

Podmínky plnění: počítač, dataprojektor nebo pracovní listy, na kterých budou mít žáci vytištěné nářeční texty

Cíl učební činnosti: Žák se má naučit rozlišit 4 základní nářeční skupiny na základě analýzy videoukázek s nářečními promluvami.

Ju, to bilo více jako neska, to stromovi po polach. A tejť šecko samá řípa, vorá se hliboko, a tak to zhinulo, ti stromi starí. To hnet nat silňicej na teh dobrejch polach ti hruški, to sou staletí stromi, copa myslíte!

Řešení: Středočeská skupina, Litoměřice, obec Chrášťany

Převod do spisovné češtiny: Ano, to bývávalo více než dnes, těch stromů na polích. Teď je to všechno samá řepa, orá se hluboko, tak zahynuly, ty staré stromy. To hned nad silnicí, na těch dobrých polích, ty hrušky, tou jsou stoleté stromy, copak myslíte!

To je bulharskej malíř, vo tom vám povím. Přišel sem celej bílej, boti, střevíce mňěl bilí a šati. Povídá z druhím ešťe malířem: „No paňí, pudem už zase vopstarat toho modela?“ Ja povam: „Tak purem.“ Tak sme se tám posaďili a ďerek povidá: „Snat nemislíš, že budu se suchou hubou tadi seďít. Muší skočit ňehdo pro pjivo. Já nemúžu jazykem vládnout.“

Řešení: Jihozápadočeská skupina, Mrákov, okr. Domažlice

Převod do spisovné češtiny: To je bulharský malíř, o tom vám povím. Přišel sem celý bílý, boty, střevíce měl bílé a šaty. Povídá ještě s tím druhým malířem: „No, paní, půjdeme už zase obstarat ten model?“ Já povídám: „Tak půjdeme.“ Tak jsme se tam posadili a dědeček povídá: „Snad si nemyslíš, že tu budu sedět se suchými ústy. Někdo musí skočit pro pivo. Já nemůžu mluvit.“

Tak to já sem inádž jéł na koňi dysyk. Jak sem býł v Zubřú, sme młáťili ešče. Jozev Holíšú na jedneho koňa a já sem dovét teho druhého. A toš potem, jak sme to omłáťili, tož jeł sem dóm. A už było šero. A jéł sem téš přes tý lafky tam a Hájami. M´esýček svíťił p´ekňe, sem býł na Hájoch, toš…Já nevím, co tam było. Čehosy sa kúň leknúł.

Řešení: Moravskoslovenská (východomoravská) podskupina, Velká Lhota, okr. Vsetín

Převod do spisovné češtiny: Tak to já jsem kdysi jinak jezdil na koni. Když jsem byl v Zubří, ještě jsme mlátili. Jozef Holiš vzal jednoho koně a já jsem dovedl toho druhého. A potom, jak jsme to domlátili, tak jsem jel domů. A už bylo šero. A jel jsem přes ty lávky a Hájemi. Měsíček pěkně svítil, byl jsem na Hájích, tak…Já nevím, co tam bylo. Kůň se něčeho lekl.

Tuž ubyčejňe dycki było poorane na jeśyň. Tag ňejpřut śe ov´es śoł, jynčm´yň, no, potym śe řepa sadźiła a potym śe připraviło dobře. Ňejlepše pole śe dovało dycki na řepym, aby tam ňebyło tego pleveła. Potym po řep´e, śe źim´oki sadźiły. Tuš śe naorało, jag ňebyło gnoja na jeśyň.

Řešení: Lašská (slezská) podskupina, Dolní Lutyně, okr. Karviná

To obyčejně bylo poorané na podzim. To se nejdříve sil oves, ječmen a potom se sázela řepa a pak se vše dobře připravilo. Nejlepší pole se dávalo vždy na řepu, aby tam nebyl plevel. Potom po řepě se sázely ozimy. Také se pooralo, když nebyl hnůj na podzim.

Učební úkol D

Formulace učebního úkolu: Zamyslete se nad tím, zda používáte někdy nářeční výrazy z oblasti, ve které žijete. Pokud ano, uveďte některé výrazy, které používáte a o kterých se domníváte, že jsou nářeční. V jaké komunikační situaci nářečí používáte? Jak komunikujete např. s babičkou a jak se svými spolužáky? Znáte ze svého okolí osobu, která mluví nářečím?

Podmínky plnění: volná diskuze se žáky, necháme je buď hledat nářeční výrazy ze své vlastní zkušenosti, případně využijeme nářeční výrazy uvedené v jednotlivých cvičeních a dotážeme se, zda se již s některým z uvedených výrazů setkal

Cíl učební činnosti: Žák se má naučit rozlišit 4 základní nářeční skupiny na základě analýzy videoukázek s nářečními promluvami.

Řešení:
Toto cvičení může být volnou diskuzí na téma nářečí v komunikaci. Žáci mají čas zamyslet se nad tím, zda používají konkrétní nářeční slova a v jaké komunikační situaci ho používají. Ve chvíli, kdy uvedou nářeční výraz, je potřeba, aby učitel zkorigoval, zda se jedná opravdu o lokální nářeční výraz nebo výraz hovorový, obecně český nebo o sociolekt. Pokud se v rámci diskuze objeví méně známé slovo, které nebude možné v hodině vysvětlit, je vhodné v rámci dobrovolného úkolu odkázat žáky na internetové zdroje, nářeční slovníky (např. Český jazykový atlas) nebo konzultaci např. s prarodiči.