Teorie a jak na to? II.

2. Dialekty na území České republiky

Část věnovaná rozdělení dialektů obsahuje i kapitolku o vývoji dialektů a dialektologie, ty je možné do výkladu zařadit dle zvážení.

Terminologie současných dialektů byla změněna po rozpadu bývalého Československa.

V rámci České republiky tedy existují 4 základní nářeční skupiny:
1) nářečí česká (v užším smyslu slova): Čechy a západní Morava,
2) nářečí středomoravská (dříve hanácká) – střed Moravy,
3) nářečí slezská (dříve lašská) – Slezsko,
4) nářečí východomoravská (dříve moravskoslovenská) – východní Morava.

Rozdíly na 4 základních skupinách lze prezentovat formou společné práce – učitel napíše na tabuli Havránkovu větu „Dej mouku ze mlýna na vozík.“ (ve spisovné češtině) a žáci se pokusí napsat variantu toho nářečí, které je jim blízké nebo které znají. Učitel následně opraví případné chyby a dopíše chybějící varianty. Přitom lze na jednotlivých slovech ukazovat, jak se mění původní hláska.

Např.:

Slovo dej

Původní staročeský tvar „daj“ se změnil v českých a středomoravských nářečích pomocí hláskové změny aj > ej na „dej“. Ve středomoravských nářečích se toto vzniklé „dej“ dále přeměnilo na „dé“. V ostatních skupinách tato změna provedena nebyla, takže ve skupině slezské a východomoravské máme stále původní stav „daj“.

Slovo mouku

Původní staročeský tvar „múku“ se změnil v českých a středomoravských nářečích pomocí hláskové změny ú > au > ou na „mouku“. Ve středomoravských nářečích se toto vzniklé „mouku“ dále přeměnilo na „móku“. V ostatních skupinách tato změna provedena nebyla, takže ve skupině slezské a východomoravské máme stále původní stav „múku“, ve slezských nářečích ještě došlo ke ztrátě samohláskové kvantity, takže vzniká dnešní stav „muku“.

Základní rozdíly mezi 4 nářečními oblastmi jsou také popsány v tabulce, ve které jsou uvedeny i původní staročeské hláskové změny.

Mapa nářečí pomůže žákům lépe si představit, jak vypadá současný stav mluvy na našem území. Je vhodné nechat žáky zařadit sebe sama (příp. jeho rodinu) do příslušné oblasti a zjistit, zda všichni žáci ve třídě patří do „stejné barvy“ na mapě.

Další část, která je věnována základní charakteristice 4 nářečních oblastí, je možné upravit podle potřeb třídy, tzn. dále se podrobněji věnovat pouze nářeční skupině, která spadá pod danou geografickou oblast školy.

Poznámka
Je vhodné připomenout, že nejen specifický jazyk, ale i další kulturní zvyky odlišovaly v minulosti jednotlivé kraje. Kromě místních tradic (slavení různých svátků, např. ukončení sklizně, tradiční jídla či pěstování místních obyčejů a zvyků) to bylo zejména nošení kroje. Nechejte žáky popsat obrázky krojů a vyhodnotit na základě vnějších znaků, které kroje symbolizují úrodnost kraje a které patřily spíše k těm chudším. K tématice krojů lze pustit humornou ukázku z filmu Dušana Kleina: Jak básníci přicházejí o iluze: http://www.youtube.com/watch?….

Odstavec věnovaný obecné češtině má žáky seznámit se skutečností, že jeden z interdialektů přesahuje geografické hranice, kterými jsou vymezeny 4 základní nářeční skupiny. Je vhodné nejprve použít některý z výrazů obecné češtiny a nechat žáky si uvědomit, zda některý z výrazů slyší ve škole nebo doma, tedy kde se mohou s tímto jazykovým kódem setkat.

Kapitola věnovaná městské mluvě představuje humorné odlehčení nářeční problematiky. Je vhodné dětem nejprve pustit ukázku hantecu  – jedná se o známou reklamu, která je opatřena titulky ve spisovné češtině. Ukázka hantecu: http://www.youtube.com/watch?….

Poté vysvětlíme princip městské mluvy a základní charakteristiky hantecu, ostravské mluvy. Je vhodné výklad obohatit i o další specifika dané geografické oblasti (např. pražská mluva, plzeňská mluva apod.).

Výklad regionalismů se může stát zábavnou hrou na pochopení správných výkladů slov. Lze uvádět slova pro daný region školy netypické (pro českou školu moravské ekvivalenty a naopak) a žáci sami zjišťují, zda cizím ekvivalentům rozumějí bez pomoci. Celou řadu česko-moravských ekvivalentů lze nalézt na 1. internetovém moravsko-českém slovníku (MORČE) http://morce.slovniky.org/index1.htm.