Teorie a jak na to? I.

  1. Jak se dělí český jazyk

Nejprve necháme žáky si uvědomit, zda vědí, jakým způsobem se národní jazyk dělí. Po krátké diskuzi vysvětlíme základní princip rozdělení na spisovnou a nespisovnou češtinu. Je třeba zdůraznit, že hovorová čeština je součástí spisovného jazyka, nikoliv nespisovné mluvy. Je vhodné uvést vícero příkladů a ukázat na rozdíl mezi hovorovou, neutrální a knižní podobou jazyka (např. moct, péct je dnes neutrální, zatímco moci, péci knižní apod.).

Vhodné je připomenout existenci základních jazykových příruček spisovného jazyka – např. Slovník spisovné češtiny, Pravidla českého pravopisu apod. Kromě toho lze připomenout internetové zdroje, které mohou žáci využívat při přípravě na hodiny češtiny – např. Internetová jazyková příručka Ústavu pro jazyk český – http://prirucka.ujc.cas.cz/, kde mohou žáci vyhledávat většinu pravopisných a tvaroslovných jevů pomocí zadávání klíčových slov.

Poté je třeba vysvětlit rozdíl mezi dialektem a sociolektem. Dialekty se člení na principu územního výskytu, sociolekty na principu společenského zařazení.

Shrnutí

  1. Žák by měl umět specifikovat, které útvary patří do spisovné a které do nespisovné podoby českého jazyka.
  2. Měl by si uvědomit rozdíl mezi hovorovou a nespisovnou podobou českého jazyka.
  3. Měl by umět rozlišit mezi dialekty vymezenými geograficky a sociálně (sociolekty).