Cvičení II.

VESELÁ LEKCE HANÁČTINY

Učební úkol A

Zdroj úkolů: a), b), d), e), f), g) v CVIČENÍ 2: SMITAL, L. 1. Internetový kurz hanáčtiny. 2000.
Dostupné z WWW: http://www.olomouc.com/hanactina/

Formulace učebního úkolu: Přečtěte text nahlas a převeďte do spisovné češtiny.

Podmínky plnění: počítač, dataprojektor nebo pracovní listy, na kterých budou mít žáci vytištěné nářeční texty

Cíl učební činnosti: Žák se má zábavnou formou hlouběji seznámit s jazykovými prostředky jednoho z geografických nářečí v České republice – středomoravskou nářeční skupinou.

Pan Cófal jede z Holomóca do Létovle, abe viděl rodné domek hanáckyho obra Drásala. Jede staró Škodó. O motoresta Zlatá křepelka stojí polecajt. O Zlaté Křepelke je take Skrbeň.
„Dobré deň!“ zdravi polecajt Cófala.
„Dobré…“ odpovidá nervózni Cófal!
„Meslim, že to dnes dosť klóhá, dávéte bacha, ať si nenabijete čoňo!“ radi polecajt.
„Děkojo, já pojedo pomalo…“ odpovidá Cófal a jede dál na Létovel.

Řešení:
Převod do spisovné češtiny:
Pan Coufal jede z Olomouce do Litovle, aby se podíval na rodný dům hanáckého obra Drásala. Jede starým autem typu Škoda. U motorestu Zlatá křepelka stojí policista. U Zlaté křepelky se nachází obec Skrbeň.
„Dobrý den!“ zdraví policista pana Coufala.
„Dobrý…“ odpovídá nervózní pan Coufal.
„Myslím, že to dnes hodně klouže, dávejte pozor, ať si nenarazíte ústa!“ radí policista.
„Děkuji, já pojedu pomalu…“ odpovídá pan Coufal a jede dál na Litovel.

Lze uvést další vtipné vysvětlení některých hanáckých slov:
klóhat
klouzat, klouzat se (fyzikální vlastnost dosti přesně popisující např. jízdu na náledí)
nabít si
1. nabít (pušku, Twist, apod.) 2. zde natlouci si, ublížit si
čoňa
ústa
Cófal
1. min. čas 3. os. jedn. čísla os slovesa couvat, 2. zde vlastní jméno, hanácké příjmení
Létovel
bezvýznamné městečko – centrum Litovelského pomoraví, Litovel
Zlatá křepelka
1. degenerovaná verze drobného polního opeřence 2. zde významný historický motorest poblíž obce Skrbeň
polecajt
příslušník policie, též „chlopaté“, „zelené“
Dobré deň
místní univerzální pozdrav – jinak dobré deň je každý den, pokud nepotkáte např. příslušníka policie (zde situační hříčka)
meslet
myslet – schopnost, kterou je polecajt obdařen jen zřídka (zde náznak sci-fi)
pojedo pomalo
náznak lstivosti Cófala (typická hanácká vlastnost) – slibuje policistovi, že přizpůsobí rychlost jízdy stavu vozovky

Učební úkol B

Formulace učebního úkolu: Najděte v textu odpovědi na tyto otázky, odpovídejte ano/ne.

Podmínky plnění: počítač vybavený softwarem pro přehrávání videa, dataprojektor nebo pracovní listy, na kterých budou mít žáci vytištěné nářeční texty

Cíl učební činnosti: Žák se má zábavnou formou hlouběji seznámit s jazykovými prostředky jednoho z geografických nářečí v České republice – středomoravskou nářeční skupinou.

1) Meslite, že Cófal je Hanák?
2) Mesli polecajt, že to klóhá?
3) Je Létovel krásny město?
4) Cófal cófal před polecajtem?
5) Bel Drásal opravdo obr?
6) Meslite, že v non-stop motoresto Zlatá křepelka mají otevřeny aji večer?

Řešení:

1. Myslíte si, že pan Coufal je Hanák? ANO. 2. Myslí si policista, že to klouže? ANO. 3. Je Litovel krásné město? ANO i NE (záleží na osobním postoji). 4. Couval pan Coufal před policistou? NE. 5. Byl Drásal opravdu obr? ANO. 6. Myslíte si, že v nonstop motorestu Zlatá křepelka mají otevřeno i večer? ANO. Je to nonstop motorest.

Učební úkol C

Formulace učebního úkolu: Zjistěte na internetu, jak vysoký byl hanácký obr Drásal.

Podmínky plnění: počítač připojený k internetu, dataprojektor

Cíl učební činnosti: Mezipředmětové vztahy (mediální výchova, informatika), rozvoj kompetencí v oblasti využívání informačních a komunikačních technologií, práce s informacemi.

Josef Drásal (1841–1886) byl nejvyšší člověk, který podle dochovaných údajů kdy žil v českých zemích. Narodil se v chudé rodině brusiče jehel Johanna Drásala a jeho manželky Magdalény jako třetí z jejich šesti dětí.

Dorostl do výšky cca 241 cm; žádný hodnověrný doklad o jeho výšce se sice nedochoval, lze ji však poměrně přesně stanovit z kosterních pozůstatků (kopie jeho kostry je uložena v Anatomickém ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně). Literatura uvádí, že byl vysoký 241 centimetrů (nebo i 232 centimetrů) a jeho váha kolísala mezi 186 až 190 kilogramy. V celosvětovém měřítku zaujal Josef Drásal svou výškou patnácté místo, v Evropě byl desátým nejvyšším člověkem.

Za jeho abnormálním vzrůstem stála zřejmě nadměrná produkce růstového hormonu, způsobená poruchou podvěsku mozkového; tato porucha ho asi dvacet let živila, když Josef vystupoval jako varietní a cirkusová atrakce po celé Evropě (dokonce i před francouzským císařem Napoleonem III.) a dostal se až do Turecka.

Kromě výšky proslul ovšem i silou a samozřejmě i mimořádnou chutí k jídlu, kterou se mu údajně jen málokdy podařilo zcela uspokojit. O jeho síle se traduje řada historek: dovedl prý zvednout převrácený vůz naložený plně obilím či porazit rukou vola a zase ho zvednout; kámen, který by se musel přepravit povozem s voly, dokázal sám přenést; rváče v hospodě prý posbíral do náruče a vynesl je ven; při vystoupení před Napoleonem III. měl na velký stříbrný podnos naskládat několik trpaslíků a přinést je císaři. Obr Drásal zemřel ve věku 45 let na souchotiny (některé prameny však uvádějí, že příčinou byla choroba ledvin).

Zdroje: Zdeňka Kuchyňová: Hanácký obr Josef Drásal, 15–01–2005, http://www.radio.cz/…josef-drasal, Wikipedia.cz, http://cs.wikipedia.org/…_Dr%C3%A1sal

Učební úkol D

Formulace učebního úkolu: V lekci hanáčtiny na internetu najdeme i netradiční gramatiku hanáckého nářečí. Přečtěte si, jak vypadá hanácké stupňování a ve cvičení určete jeho příslušný stupeň. Myslíte si, že tato gramatická poučka opravdu v hanáckém nářečí existuje?

Podmínky plnění: počítač připojený k internetu, dataprojektor nebo pracovní listy, na kterých bude vytištěno cvičení

Cíl učební činnosti: Žák se má zábavnou formou hlouběji seznámit s jazykovými prostředky jednoho z geografických nářečí v České republice – středomoravskou nářeční skupinou.

Stupňování
Na rozdíl od běžných jazyků, má hanáčtina téměř neomezené množství stupňů přídavných jmen a neomezuje se jako jiné slovansko-anglo-saské jazyky na svazující tři stupně.

  1. stupeň – drahy (je to drahy) = drahé (je to drahé)
  2. stupeň – vic drahy (je to vic drahy) = dražší (je to dražší)
  3. stupeň – eště vic drahy (je to eště vic drahy) = nejdražší (je to nejdražší)
  4. stupeň – drahy jak sviňa (je to drahy jak sviňa) = …a tady už spisovná čeština nestačí! :-)

Řešení:
Daná ukázka je vtipnou parodií na gramatické jevy. Může však žákům ozvláštnit běžnou práci s gramatickými poučkami. Je vhodné nejprve nechat žáky v domnění, že se jedná o opravdový gramatický jev, nicméně, ve chvíli, kdy dojdou nejpozději k charakteristice 4. stupně, většina z nich pochopí, že se jedná o legraci. Nicméně cvičení splní svůj účel při netradičním procvičování stupňování přídavných jmen.

Učební úkol E

Formulace učebního úkolu: Určete příslušný stupeň.

Podmínky plnění: počítač připojený k internetu, dataprojektor nebo pracovní listy, na kterých bude vytištěno cvičení

Cíl učební činnosti: Žák se má zábavnou formou hlouběji seznámit s jazykovými prostředky jednoho z geografických nářečí v České republice – středomoravskou nářeční skupinou.

1) vic rechly
2) Karel je chetré.
3) Tónek je eště vic chetré.
4) Trabant je stary auto.
5) Moskvič je vic stary auto.
6) Mamut je staré jak sviňa.
7) dlóhé deň
8) V práci je deň dlóhé jak sviňa.
9) Dovolená je krátká jak sviňa.
10) Stodeny nohe só horši jak teply pivo.

Řešení:
1. vic rechly = rychlejší, 2. stupeň, 2. Karel je chytré. = Karel je chytrý., 1. stupeň, 3. Tónek je eště vic chytré, 3. stupeň. = Tonek je nejchytřejší, 3. stupeň, 4. Trabant je stary auto. = Trabant je staré auto., 1. stupeň, 5. Moskvič je vic stary auto = Moskvič je starší auto., 2. stupeň, 6. Mamut je staré jak sviňa. = Mamut je úplně nejstarší, 4. stupeň, 7. dlóhé deň = dlouhý den, 1. stupeň, 8. V práci je deň dlóhé jak sviňa. = V práci je den úplně nejdelší, 4. stupeň, 9. Dovolená je krátká jak sviňa. = Dovolená je úplně nejkratší, 4. stupeň, 10. Stodeny nohe só horši jak teply pivo. = Studené nohy jsou horší než teplé pivo., 2. stupeň, nepravidelné stupňování.

Učební úkol F

Formulace učebního úkolu: Podobně zajímavě lze v hanáčtině i oslovovat. Přečtěte si něco o vývoji hanáckého oslovení.

Podmínky plnění: počítač připojený k internetu, dataprojektor nebo pracovní listy, na kterých bude vytištěno cvičení

Cíl učební činnosti: Žák se má zábavnou formou hlouběji seznámit s jazykovými prostředky jednoho z geografických nářečí v České republice – středomoravskou nářeční skupinou.

Ty tam jsou ty doby, kdy poutník Hanou vystačil s třemi frázemi: Dobré deň, 1. panimámo, 2. pantáto, 3. velebné pane. V dnešní době to s oslovením v hanáčtině může vypadat přibližně takto:

Učební úkol G

Formulace učebního úkolu: Oslovujte tyto sociální skupiny.

Podmínky plnění: počítač připojený k internetu, dataprojektor nebo pracovní listy, na kterých bude vytištěno cvičení

Cíl učební činnosti: Žák se má zábavnou formou hlouběji seznámit s jazykovými prostředky jednoho z geografických nářečí v České republice – středomoravskou nářeční skupinou.

1) sympatickou sousedku,
2) nesympatickou sousedku s kočárkem,
3) obsah kočárku,
4) pět vašich neoblíbených spolužáků,
5) mladistvou prodavačku,
6) mladíka s uhry,
7) Matku Terezu,
8) děti od sousedů, co vám strkají sirky do zámků,
9) děti od sousedů, když potřebujete roztlačit auto,
10) sami sebe.

Posledním vtipným cvičením je parodie na oslovování. Opět je potřeba žáky v průběhu cvičení upozornit na nadsázku, nicméně i zde ji opět spolehlivě poznají.

Možnosti řešení:
1) sympatickou sousedku = slečno!
2) nesympatickou sousedku s kočárkem = např. slečno!/mladá paní!
3) obsah kočárku = neoslovujeme
4) pět vašich neoblíbených spolužáků = např. kloko!
5) mladistvou prodavačku = např. slečno!/mladá paní!
6) mladíka s uhry = např. neoslovujeme/kloko!
7) Matku Terezu = např. mladá paní!/stařenko!
8) děti od sousedů, co vám strkají sirky do zámků = např. neoslovujeme/chla­pečko!
9) děti od sousedů, když potřebujete roztlačit auto = např. pane!/slečno!
10) sami sebe = např. neoslovujeme/klo­ko!/slečno! a­pod.