Zrcadlo, zrcadlo…
Cílem této kapitoly je seznámit žáky s technikou zrcadlení, tedy napodobováním řeči těla našeho partnera v komunikaci. Žákům je třeba zdůraznit, že naše komunikace s druhými by měla působit především pozitivním dojmem. Každou negaci totiž příjemce informace podvědomě vnímá a reaguje na ni. Stejně to samozřejmě funguje i opačným směrem.
Obecně však platí, že pokud chceme v dané komunikační situaci navodit pozitivní náladu, a tím pádem si vytvořit jednodušší cestu k dosažení stanoveného komunikačního cíle, je dobré své celkové chování a signály řeči těla druhému účastníkovi komunikace přizpůsobit. V podstatě se jedná o stejný princip, jako když se sami na sebe díváme do zrcadla. Právě proto často tuto komunikační techniku nazýváme zrcadlením.
Motivace:
Komunikační situace I.
Jen si to představte. Ráno jste se vzbudili ne zrovna dobře naladěni. Jdete do koupelny, jen tak mimoděk se podíváte do zrcadla a…kdo se v zrcadle na vás mračí? Ale ano, jste to vy!
Čelo svraštělé do urputného výrazu, který by od komunikace s vámi odradil i nejotrlejšího vyznavače dobré nálady. Vaše oči jsou zúžené do malé štěrbiny a ústa těsně sevřená tak, že úsměv a dobré slůvko by od vás asi těžko někdo mohl očekávat. Ptáte se, co se děje? To jen zrcadlo vám vrací váš obraz nebo přesněji – zrcadlí vaši řeč těla.
Nyní se zkuste oprostit od skutečnosti, že jste to právě vy, kdo se v zrcadle mračí. Co kdyby to byl někdo úplně jiný? Co kdyby se někdo takto mračil na vás? Bylo by Vám to příjemné? Jistě že ne. Snažili byste se mu obloukem vyhnout a určitě byste neměli zájem mu věnovat jeden jediný milý pohled nebo vstřícné gesto. Ten člověk přece na vás působí tak nepříjemně!
Komunikační situace II.
A teď jiná situace. Ráno se probudíte s úsměvem na rtech. Při pohledu do zrcadla se pochválíte, jak vám to dnes sluší, sami na sebe se mile usmějete, zorničky vašich očí budou do široka roztaženy a mimo jiné si představíte, že den, který je před vámi, prostě vyjde na jedničku… Zamyslete se! Kdo že se nyní na vás do zrcadla dívá? Ale ano, jste to zase vy. Jenže tentokrát máte dobrou náladu a svou řečí těla to dáváte ostatním najevo.
Rozdíl oproti první „zamračené“ variantě je v reakci ostatních účastníků komunikace značný. Každý se s vámi najednou rád zastaví, prohodí pár zdvořilých slov, bude ho zajímat, jak se máte, a ve skrytu duše se bude ptát, jak to děláte, že vám to pořád tak sluší a ostatní vás mají rádi.
Doporučení:
Žáky vyzveme k porovnání výše uvedených ukázek neverbálního chování z pozice výhodné či nevýhodné varianty pro dosažení stanoveného komunikačního cíle. Opět zdůrazníme, že pozitivní tělesné signály jako jsou například otevřená gesta, jemné pozdvihnutí obočí, vzpřímený postoj, úsměv a podobně, jsou předpokladem jejich úspěšného přijetí v jakékoliv společnosti.