Teorie a jak na to? I.

Co je řeč těla?

V úvodu probírané problematiky s žáky nejprve rozvedeme diskuzi o tom, jakými způsoby lze ostatním informace předávat. Můžeme znovu ověřit vědomosti, které by žáci měli mít o komunikaci již dobře zafixované z předcházejících studijních opor. Nezapomeneme zdůraznit, že úspěšné dosažení komunikačního cíle záleží na celé řadě faktorů. Poukážeme na fakt, že v rámci veřejných vystoupení je jednou z nejdůležitějších složek projevu právě neverbální komunikace.


Motivace:

Jestli pak víte, jaký je rozdíl mezi řečníkem a vynikajícím řečníkem? Řečník moc dobře ví, že slova a způsob, jak je dovedeme vhodně v dané komunikační situaci využít, jsou důležitá. Vynikající řečník však přikládá velký význam ještě jedné složce projevu – řeči těla. Moc dobře totiž ví, že daleko důležitější než to, co říkáme, je způsob, jak to říkáme.


Doporučení:

Výše uvedené tvrzení lze podpořit předložením jasných faktů, které byly zjištěny na základě výstupů výzkumu týmu profesora psychologie na Kalifornské Univerzitě v Los Angeles, Alberta Mehrabiana.

Výsledky výzkumu podílu faktorů ovlivňujících porozumění předávané informace:


Metodická poznámka:

V úvodu učiva lze žákům připomenout i obecné cíle obsahů řeči těla, na které se zejména v rámci následných praktických cvičení budete soustředit.

Cíle v oblasti obsahů řeči těla obecně (Valenta, 2004):

Žákům připomeneme, že stejně tak jako mluvený projev má i neverbální komunikace svoje zákonitosti. I zde se dá v podstatě říci, že řeč těla má své vlastní tempo, písmena a tajná slova, která v mnoha případech pouze podvědomě spojujeme do jakýchsi vět a frází.

Zdůrazníme, že pokud člověk umí vědomě tuto řeč dobře ovládat, bude s největší pravděpodobností úspěšný nejenom jako řečník, ale automaticky stoupne i jeho obliba ve společnosti.


Zajímavost:

Americký antropolog Ray L. Birdwhistell ve své knize Kinesics and Context – Essays on Body Motion Communication uvádí, že průměrný jedinec vysílá a přijímá více jak polovinu informací (cca 65 %) prostřednictvím mimořečových signálů. Tyto signály podvědomě vnímá především zrakem.

Časový odhad používání verbální komunikace u běžného jedince: 10–11 minut/den

Odhad průměrné rychlosti vyslovené věty: 2,00–2,30 s