Teorie a jak na to? VI.

Lepší než detektiv Sherlock Holmes

Chceme-li, aby se žáci naučili dobře interpretovat konkrétní tělesné signály, je třeba si nejprve stanovit určitá kritéria, která by jim v rozklíčování významů jednotlivých sdělení mohla výrazně pomoci a zároveň do celé problematiky vnesla určitý řád.

V podstatě se jedná o to, abychom žákům uměli vysvětlit, že při „čtení“ řeči těla se nelze zaměřit pouze na jeden jediný pohyb, gesto či grimasu, ale že analýzu musíme provádět v komplexním měřítku – nesoustředíme se tedy například jen na výraz tváře, ale zároveň musíme umět vyhodnotit i význam gesta, postoje apod.

Doporučení:

Ke zpestření výuky lze opět přirovnat „čtení“ řeči těla k detektivnímu pátrání. Postava Sherlocka Holmese je všem žákům notoricky známá a důvěryhodná, a tím pádem i blízká. Tímto způsobem se nám žáky podaří lépe motivovat a výuku pojmout jako didaktickou hru, jejímž vyústěním bude odhalení pachatele – tj. rozklíčování významu konkrétních tělesných signálů. Jako indicie k rozuzlení celého případu žákům předložíme níže uvedené připomínky a kritéria pozorování.

Připomínky

1. Pečlivě pozorujeme tělesné signály sledované osoby.
   
   
2. Nikdy nedáme na první dojem.
   
   
3. Na základě svých teoretických znalostí, životní zkušenosti a již dosažených dovedností v rámci neverbální komunikace, si pokusíme uvědomit, podle jakých kritérií budeme řeč těla sledované osoby hodnotit.
   
   
4. Při hodnocení vždy přihlížíme k širším okolnostem (kontextu) komunikační situace.
   
   
5. Jsme trpěliví, postupujeme cílevědomě a s konečným úsudkem nikdy nespěcháme.