Řečnický styl (rétorika) se vyčlenil ze stylu publicistického.
Cílem řečnického stylu je posluchače informovat (funkce informační) a
propagovat určité myšlenky (funkce přesvědčovací a agitační).
Řečnické projevy dělíme do čtyř skupin: propagující, odborné,
pracovní, příležitostné a ceremoniální.
Každý mluvený projev můžeme rozdělit na tři základní části –
úvod, jádro a závěr.
Úvod obsahuje oslovení, vymezení tématu, cílů a přehledné
rozvržení obsahu řeči.
Jádro projevu rozvádí konkrétní událost, popisuje jev nebo
zdůvodňuje naše tvrzení.
Závěr projevu zdůrazňuje hlavní myšlenku, vyzývá k diskuzi a má za
úkol posluchačům poděkovat za pozornost. Na konci projevu se nezapomeňte
s posluchači rozloučit.
Řečník svůj projev může oživit i vyprávěním „příběhů ze
života“, citáty, rčeními a příslovími, přirovnáními, tzv.
kulturními frazémy (čerpanými z antické mytologie, Bible, známých děl
krásné literatury) a tzv. řečnickými figurami.
Každý projev musí být srozumitelný, proto se vyhýbejte nadměrnému a
nesprávnému užívání cizích slov, neznámých zkratek, parazitním slovům
(slovní vatě) a dlouhým souvětím.
Obrazná pojmenování jsou založena na přenášení významu slov.
K základním typům obrazného pojmenování patří metafora, metonymie a
symbol.
