Získej vědomosti XI.

Obrazná pojmenování

Obrazná pojmenování jsou založena na přenášení významu. Jejich podstatou je mnohoznačnost slov. Při tvorbě obrazných pojmenování nevytváříme úplně nové prvky, ale spíše nově a neotřele kombinujeme prvky staré. Přímá pojmenování určitých jevů se přenáší na jevy jiné → tím toto pojmenování významově posouvá. Výsledkem je neočekávané spojení slov, které můžeme označit jako nepřímé a obrazné pojmenování.

K základním typům obrazného pojmenování patří metafora (přirovnání, alegorie, personifikace), metonymie (synekdocha, hyperbola) a symbol.

Metafora – přenesení výrazu z běžně označovaného jevu na jiný jev na základě vnější podobnosti: malý zpěvák (= pták), srdce mu zkamenělo, hlava rodiny (= otec)

• srovnání tři prvky – porovnávaný, porovnávající a jejich společná vlastnost → bystrý jako rys, starý jako Metuzalém…,
  
  
• alegorie (jinotaj) – nepřímé pojmenování, jehož prostřednictvím lze vyjádřit myšlenky a představy, které se z určitých důvodů (většinou společenských, politických) nesmí vyslovit přímo – využití v bajkách – např. liška (= vychytralá) → postava v bajce ztvárňující někoho chytrého až vychytralého nese podobu lišky,
  
  
• personifikace (zosobnění) – přenášení vlastností živých bytostí na neživé → stromy šeptají, slunce nakukuje do oken…

Metonymie – přenesení výrazu z běžně označovaného jevu na jiný jev na základě věcné souvislosti: hudba přijela (místo hudebníci přijeli), hlášení z Pražského hradu…

• synekdocha – založeno na záměně celku za celek sníst celý talíř, nepřišla ani noha
  
  
• hyperbola (nadsázka) – zveličování: říkal jsem ti to snad tisíckrát

Symbol – znakový charakter, vzniká na základě předem smluveného označení: kominík (štěstí), černá kočka přes cestu (smůla).