Získej vědomosti III.

Špetka historie…

„Básníkem se člověk rodí, řečníkem stává…“
Demosthenes

Ne každému bylo dáno do vínku být úspěšným řečníkem. Naštěstí se jím může stát – vlastní pílí, pracovitostí a neustálým procvičováním. O tom věděl své Demosthenes (383–322 př. n. l.), úspěšný řečník starého Řecka. Traduje se, že neměl skoro žádné předpoklady být dobrým řečníkem a jeho první řeč skončila dokonce fiaskem – kvůli slabému hlasu, vadě výslovnosti a tiku, který se projevoval škubáním ramen – Demosthenes musel během své první řeči dokonce z řečniště odejít.

Svůj první veřejný projev absolvoval u soudu, kam se dostal kvůli svým poručníkům, protože zpronevěřili jeho majetek. Demosthenes se nevzdal. Jeho přítel, známý herec, mu v praxi ukázal, kde dělá chyby. Svůj hlas se snažil zesílit tím, že vystoupil na horu, kde přednášel, nebo se snažil překřičet příboj. Poruchu řeči napravoval vkládáním oblázku pod jazyk. Pro odstranění tiku v rameni si doma zavěsil ze stropu kopí s ostrým hrotem tak, aby mu těsně dosahovalo k rameni. Pod ním stál, když se učil řeč, a kdykoli trhnul ramenem, hrot se mu zabodl do kůže.

Díky značnému úsilí dosáhl Demosthenes svého cíle a stal se vynikajícím řečníkem. U soudu se svými poručníky sice zvítězil, ale náhradu škody nedostal. Musel se proto živit psaním soudních řečí pro obžalované i žalobce. Z jeho díla se dochovalo přes 60 řečí, které jsou jasné a logické. Zvláště známé jsou jeho tzv. filipiky (útočné řeči) určené Filipu Makedonskému, neboť ohrožoval svobodu Řecka.