Podívej se! I.


Přečti si následující ukázky. Zamysli se, které jazykové prostředky mluvčí použil účelně. Co je cílem projevů? Z čeho se projev skládá?

A) PROPAGUJÍCÍ PROJEVY

PROJEV

K přečtení: http://www.klaus.cz/clanky/3011

Ke zhlédnutí: http://www.youtube.com/watch?…

(V. Klaus: Novoroční projev 2012 – zkráceno)

Vážení a milí spoluobčané,

dovolte mi, abych Vás v první den roku 2012 co nejsrdečněji pozdravil s přáním, aby byl tento rok pro nás všechny šťastný a úspěšný.

Ohlédnutí se za uplynulými dvanácti měsíci nemohu začít jinak než připomenutím smutné události předvánočních dnů, smrti Václava Havla, který se celým svým životem i svými 13 lety ve funkci prezidenta republiky významným způsobem zasloužil o naši svobodu a demokracii. Uzavřel se jeden lidský život, k jehož významu se jistě budeme vracet.

Vloni touto dobou jsem vyjádřil přání, aby byl rok 2011 „rokem klidnějším a nadějnějším než roky minulé“. Částečně se to splnilo. Žádné velké politické zvraty nenastaly, ale téměř nepřetržitě se odehrávaly ostré politické a mediální souboje, které klidu nepřidávaly. (…)

Věřil jsem také, že rok 2011 „bude rokem ekonomického růstu“. Z počátku to tak vypadalo, ale postupně se růst zpomaloval, jestli se už dokonce nezastavil úplně. (…)

Ztrácet klid, elán a odhodlání však nesmíme. Naše republika je politicky i ekonomicky v základních parametrech stabilní. Nežijeme v zemi, která je v bankrotu, či těsně před ním. Nežijeme v zemi, kde jsou demonstranty zapalovány tisíce aut a demolovány stovky výloh obchodů. Nežijeme v zemi, kde narůstají problémy s množstvím přistěhovalců, kteří svým stylem života narušují základní soudržnost země. Nekrachují u nás banky, stát je nemusí zachraňovat za peníze nás všech. Naše míra nezaměstnanosti je pod průměrem zemí Evropské unie. Naše zadlužení bylo v loňském roce šesté nejnižší v Evropě. I když nemalé sociální problémy u nás existují a já je nepodceňuji, jsou menší než ve většině sousedních zemí.

Horší je, že dále prohlubujeme nedobrou společenskou atmosféru. Vytváříme si vysoký stupeň vzájemné nedůvěry a z prestižně politických důvodů si navzájem blokujeme i ty věci, o kterých vědí všichni, že se udělat musí. (…) Uvědomujeme si to vůbec?

Předvolební kampaně budou v každém případě významnou informací a pomohou ukázat, kdo a s jakými programy a s jakým stylem politického jednání k voličům přistupuje. Všímejme si toho pozorně. (…)

Vážení spoluobčané, chci Vám všem osobně popřát, aby se Vám letos vyhýbaly nezdary, nemoci a neštěstí, aby ve Vašich rodinách vládla pospolitost, vzájemný respekt a láska a aby byl pro Vás letošní rok rokem životní pohody.

Václav Klaus, Novoroční projev prezidenta republiky, Pražský hrad, 1. ledna 2012

KLAUS, V. Novoroční projev prezidenta republiky [online]. 2012 [cit. 31.8.2012]. Dostupný na WWW: http://www.klaus.cz/clanky/3011.


PROSLOV

Projev při ukončení devítileté školní docházky – upraveno, zkráceno

Vážený pane řediteli, paní zástupkyně, kolegové, milí rodiče, nejmilejší třído!

Vítám Vás v krásných prostorách obřadní síně Městského muzea, které se staly pro nás útočištěm v tento významný den. V den, kdy se společně rozloučíme. Vy se školou a já se svou první třídou…

Přestože mám ráda různá rčení, přísloví a úsloví, dnes jedno z nich doslova nenávidím, protože se na vlastní kůži přesvědčuji o jeho pravdivosti. Nic netrvá věčně… Bohužel. Proto nám nezbývá nic jiného než se hrdě rozloučit. Náš společný čas byl naplněn. Došli jsme ke společnému cíli – do konečné stanice devítileté školní docházky. Než se ale rozejdeme, zavzpomínejme na společné chvíle.

I když jsou to už téměř čtyři roky, přesně si vybavuji svoje stísněné pocity, když jsem 1. září 2005 kráčela do třídy s cedulkou VI. B. Bojím se všeho nového a neznámého, proto není divu, že jsem se bála i našeho prvního setkání. Věděla jsem, že mě čeká 16 žáků… Ovšem nevěděla jsem, co si s Vámi počnu. Naštěstí jste mi ale hned první den pomohli. Vaše šťastné tváře ve mně vyvolaly příjemné pocity a já jsem si byla jistá, že to společně zvládneme.

Od prvního okamžiku jsem usilovala o to, aby se z nás stala skvělá parta, v níž nebude prostor pro urážky a podrazy. Kladla jsem důraz na přátelství, neboť nejsme chudí bez peněz, ale bez přátel. Přiznávám, že stmelit vás dohromady bylo pro mě tím nejnáročnějším úkolem. Byli jste výraznými osobnostmi, které přimět ke spolupráci zpočátku nebylo snadné. Ale časem jste se naučili vycházet si vstříc a vzájemně se respektovat. Za to vám dnes přede všemi děkuji, velmi si Vás za to vážím. (…)

Ke konci osmého ročníku jsem u vás cítila výraznou změnu. Nemám teď na mysli všudypřítomný cigaretový odér… Myslím změnu v chování. Ustaly žabomyší války mezi holkami, kluci už o přestávkách neproháněli fotbalový míč, dokonce jste si dokázali sednout k jednomu stolu a povídat si. To bylo v době, kdy se od nás odstěhovala puberta. A já jsem si najednou musela zvyknout na to, že už nejednám s naivními dětmi, ale mám tu čest komunikovat s mladými a téměř už dospělými lidmi, kteří měli názory, z nichž jsem si i já brala ponaučení. Nutili jste mě totiž často k zamyšlení nad nimi. V tu dobu jste pochopili, že přiznání je polehčující okolnost a že každé zlo je k něčemu dobré. Tato dvě životní kréda nás provázela a stále provází a já si myslím, že za nás vyřešila hodně malérů. Cením si toho, že jste se vždy ke každému přešlapu dokázali sami přiznat a přijmout trest se vztyčenou hlavou. Pro spoustu věcí v naší třídě bylo místo. Pro lhaní, zbabělost a podvody však ne. I za to vám dnes děkuji. (…)

Věřím, že po čase budete i na Základní školu Vodní vzpomínat jen v dobrém… Čas je totiž dobrý lékař, a tak vám pomůže zapomenout na všechny testy, poznámky a špatné známky.

Závěrem mi dovolte říct, že známky sice jsou důležité, ale důležitější je nepropadnout životem… Proto vám přeji lásku, štěstí, úspěchy. Přeji vám ale také životní zkoušky, abyste zůstali silní. Dokonce vám přeji i slzy, to proto, abyste zůstali lidští. A v neposlední řadě vám přeji naději, to aby se vám vyplnily vaše sny…

Loučíme se… Ale nebuďme smutní… Když se jedny dveře ke štěstí zavřou, otevírají se jiné… Pojďme je tedy hledat… Bohužel už každý sám.

Mějte se krásně, bando. Mám vás ráda.