Získej vědomosti V.

A) PROPAGUJÍCÍ PROJEVY

Základní úlohou těchto projevů je adresáta přesvědčit, získat. V úvodu není třeba mnoho vysvětlovat, protože projev se opírá o politickou nebo společenskou situaci a souvisí také s osobou řečníka. V jádru dbáme na tematické členění a logický postup. Závěrečná část bývá delší a srozumitelně v ní znovu shrneme hlavní myšlenky vyplývající z textu. Formulace musí být dobře promyšleny, zpětná vazba se dává najevo potleskem nebo stupněm ticha při projevu.

K těmto řečnickým útvarům patří:

PROJEV

• řeč oficiální, pronášená při mimořádných (politických, slavnostních) příležitostech,
• základem bývá úvaha, která však nejde do hloubky,
• důležitá je myšlenková i slohová výstavba a úroveň přednesu.

Cíl: Zaujmout stanovisko k nějakému problému (např. politickému, kulturnímu, hospodářskému), stručně ho rozebrat a zhodnotit.

PROSLOV

• řeč veřejná s jednodušší kompozicí,
• kratší, méně oficiální projev,
• charakter spíše pracovní než slavnostní,
• do popředí vystupují jazykové prostředky působící na cit.

Cíl: Informovat například o veřejné události, výročí, důležitá výzva aj.

VÝZVA

• doprovodný útvar např. u politického projevu,
• jako samostatný útvar jsou vždy krátké,
• musí být podepřena argumenty, které jsou seřazeny podle důležitosti (od všeobecně známých důvodů až po vážné a konkrétní argumenty).

Cíl: Přesvědčit posluchače o nezbytnosti jisté akce nebo jednání.

ŘEČ

• náročná forma veřejně mluveného projevu,
• nejpropracovanější řečnický útvar.

Cíl: Posluchače získat, přesvědčit, přimět je k nějakému jednání.

Rozlišujeme:

• řeč soudní (např. řeč obžaloby, obhajoby, právníků v průběhu soudního přelíčení, závěrečné řeči apod.),
• řeč politickou (např. řeč parlamentní),
• řeč náboženskou (např. kázání, liturgickou řeč).

INTERVIEW [-VJÚ-]

• je druh zprávy,
• má dialogickou formu.

Cíl: Informovat o různých skutečnostech autentickým způsobem.