A. Samohlásky
Při výslovnosti samohlásek a, e, i, o, u, á, é, í, ó, ú, au, eu neklademe výdechovému proudu žádné překážky a délka těchto hlásek záleží na délce výdechu.
A – základní hláska, jazyk leží na spodině dutiny ústní, ústa jsou otevřená a rty volné.
E – jazyk mírně vpřed, zmenšený čelistní úhel, mírně roztažené rty do stran.
I – jazyk ještě více vpřed, více zmenšený čelistní úhel, ještě širší roztažení rtů do stran.
O – jazyk posunutý vzad, zmenšený čelistní úhel a rty jsou zaokrouhlené.
U – jazyk posunutý více vzad, více zmenšený čelistní úhel a maximální zaokrouhlení rtů.
AU, OU, EU – dvouhlásky vzniknou spojením dvou hlásek.
Poloha mluvidel při výslovnosti samohlásek
Zdroj: J.Vyštejn: Vady výslovnosti, SPN
Pro správnou výslovnost samohlásek je typické postavení rtů a míra otevření úst, proto při nácviku výslovnosti dbáme na jejich přesnou polohu. Pro ještě lepší kontrolu můžeme použít zrcadlo.