Procvič si! V.
Cvičení na výslovnost II.
Úkol 1
Zadání: Nyní si správnou výslovnost hlásek procvičte na poezii, která vychází z motivů ročních období.
Doporučení:
a) Soustřeďte se na dýchání.
b) Dodržujte přesnou výslovnost!
Text:
| Vyjdi, vyjdi sluníčko, | Ach co se to stalo v noci? |
| na makové zrníčko, | tohle není lidskou mocí, |
| vyjdi, vyjdi na kopeček, | rostlinky jsou v plném květu, |
| uvidíš tam pět oveček | novou krásu plodí světu. |
| a šestého berana | A jak bzučí pilné včely, |
| se zlatýma rohama. | jak by kvítky vítat chtěly. |
| Krákorala černá vrána, | Co to tady leží v trávě? |
| krákorala na havrana. | Narodil se brouček právě! |
| Milý strýčku havrane, | A jak leží, umíní si, |
| kdy už jaro nastane? | že do nebe vyletí si. |
| Ťukám, ťukám, zobákem, | Letí vzhůru, ještě ještě, |
| abych probudila zem, | srazila ho kapka deště. |
| ťukám, ťukám do sněhu, | |
| bez jídla a noclehu. | Byla jedna kukla |
| Ťukej, ťukej, milá vráno, | a ta kukla pukla. |
| jaro přijde, možná ráno. | Vyletěl z ní v širý svět, |
| motýl krásný jako květ. | |
| Čekanko, čekanko, | Žito, žito, žito, |
| jaké jméno máš? | až dozraješ, |
| Čekáš na někoho | posečou tě |
| nebo nečekáš? | a pak budeš bito! |
| Jsi tak modrá podle nebe | |
| nebo nebe podle tebe? | Šla veverka na jahody |
| utíkala kolem vody, | |
| Letní vítr do všech stran | jahody se rozsypaly, |
| rozkolébal žita lán. | do studánky napadaly. |
| Brzy z klasů zrníček | Běž, panenko, běž, |
| bude nový chlebíček. | veverušku těš! |
| Sklidili jsme brambory | Na obloze tiše čtu si, |
| do sklepa a komory. | na jih odlétají husy, |
| Kmín a sůl – už vaří se! | na zahradě za úvozem |
| Už nám voní na míse. | jablíčka už zvoní o zem, |
| v polích podzim hospodaří, | |
| List za listem létá lehce, | k večeři si mlhu vaří. |
| vlaštovička zimu nechce, | |
| poletí přes velkou louži, | Jeden, druhý, třetí, |
| po teple a slunci touží. | vzhůru draci letí. |
| Smějí se jim ptáci: | |
| Končí léto, podzim je tu, | kampak, páni draci? |
| chystají se ptáci k letu. | |
| Leťte, ptáčci, leťte, | Udělat si dráčka, |
| na jaře se vraťte! | to je přece hračka. |
| Papír, nůžky, provázek, | |
| Třesu, třesu stromem, | drak je jako obrázek. |
| za tím naším domem. | Vítr fouká, už nám letí, |
| Třesu, třesu švestky, | honem do přírody, děti! |
| spadáte mi všecky? | |
| Ta první je na koláček, | Ve zlatém listí, v lesním koutku |
| na kulatý tvaroháček. | našli jsme s mámou plno klouzků. |
| Ta druhá je do knedlíku, | Seděli tiše pod svým kloboučkem, |
| dáme si ji do rendlíku. | hlídal je tam skřítek s pavoučkem. |
| A ta třetí k tomu, | |
| tu si nesu domů. | |
| Zima je, zima je, | |
| každý se raduje. | Hoj, ty štědrý večere, |
| Padá sníh, padá sníh, | ty tajemný svátku, |
| pojedeme na saních. | cože komu dobrého |
| neseš na památku? | |
| Volá vločku vločka, | Hospodáři štědrovku, |
| ať prý na ní počká, | kravám po výslužce, |
| že neví, kam padá, | kohoutovi česneku, |
| má zavřená očka. | hrachu jeho družce. |
| Ovocnému stromoví | |
| Sněží, sněží, sněží, | od večeře kosti, |
| zima už k nám běží. | a zlatoušky na stěnu |
| Kam se jenom díváš, | tomu, kdo se postí. |
| plno sněhu leží. | |
| Zacinkej, rolničko, | |
| Na našem dvorečku stojí sněhulák, | zvonku, zvoň maličko |
| jak pěkně mu sluší dlouhý bílý frak. | a ty, velký zvone, |
| Na hlavě má hrnec, v ruce metličku | rozezni se kolem. |
| a na vestě plno z uhlí knoflíčků. | |
| Krákorala černá vrána, | |
| Leden, leden | krákorala na havrana. |
| přikryl vodu ledem, | Milý strýčku havrane, |
| a kde včera byly louže, | kdy už jaro nastane? |
| tam to dneska pěkně klouže. | Ťukám, ťukám zobákem, |
| abych probudila zem. | |
| Přišla zima po roce, | Ťukám, ťukám do sněhu, |
| zmrzlo nebe v potoce. | bez jídla a noclehu. |
| A bruslemi do ledu, | Ťukej, ťukej milá vráno, |
| píší kluci koledu. | jaro přijde, možná ráno. |
Autoři: F. Hrubín, M. Černík, J. Čarek, F. Halas, M. Tůma, V. Závada, J. Kožíšek, J. Hostáň, J. Seifert, M. Florian, J.V.Sládek, Z. Kopecká
