Co všechno musí řečník z hlediska formy jazykového projevu zvládnout?
Pokud má řečník dobře a smysluplně pracovat s jazykovými prostředky, musí se vzdělávat a rozšiřovat svůj okruh znalostí a dovedností. To znamená, že by se měl neustále snažit něco poznávat a tyto poznatky posléze ve svém veřejném projevu využít.
Základním pilířem rétorského vystoupení by měl být spisovný
jazyk, který je používán zejména ve veřejných mluvených
projevech a jeho využití je samozřejmě nezbytné i v oficiálních
vyjádřeních.
Dá se tedy říci, že právě spisovný jazyk vypovídá o kulturních
hodnotách naší společnosti.
V běžných životních komunikačních situacích však často používáme spisovný jazyk v jeho hovorové podobě. Ta je vždy ovlivňována prostředím, ve kterém žijeme, profesí, kterou vykonáváme, a lidmi, se kterými se stýkáme. V této souvislosti je třeba zmínit i nářečí, která často ovlivňují srozumitelnost projevu řečníka nejenom atypickou slovní zásobou, ale samozřejmě i artikulací a přízvukem. Podrobnosti o této problematice se dozvíte ve studijní opoře Dialekty v komunikaci.
Velkým problémem poslední doby jsou však i profesní deformace jazyka, což v praxi často znamená, že řečník zapomíná na vhodné využívání jazykových prostředků, které mají příjemce sdělení zaujmout, ale spíše se soustředí, aby informaci podal co nejrychleji (například úředníci), bez snahy ostatním naslouchat a svůj projev jakýmkoliv způsobem modulovat (obměňovat). Často tedy slýcháváme projevy, které jsou plné nic neříkajících naučených frází, nudných terminologických obratů a monotónnosti.
Dnešní doba nepřeje ani využívání jazyka archaického (zastaralého), kterému sice příjemce sdělení rozumí, ale jeho užití podvědomě vnímá spíše negativně – tedy jako něco podivného a zvláštního. Příkladem mohou být slova býlí, nešť, peku, šlojíř apod.
Ve veřejných mluvených projevech by se v žádném případě neměl využívat ani jazyk vulgární, který je považován za jazyk velmi primitivní, hrubý a společensky nepřijatelný.
Poznámka:
Teď už víte, s jakými jazykovými prostředky se můžeme v mluvených projevech v současné době setkat. Pro ještě lepší přehled jsme pro vás sestavili jednoduchou tabulku vrstev spisovné češtiny, ve které uvádíme jejich stručnou charakteristiku a samozřejmě i konkrétní příklady.
Přehled jazykových prostředků spisovné češtiny
Vrstvy spisovné češtiny | Charakteristika | Co k nim řadíme | Příklad |
---|---|---|---|
Neutrální jazykové prostředky |
jsou součástí každého projevu spisovné podoby slov pro každou situaci pojmenování běžných věcí, vlastností, dějů |
jádro slovní zásoby základní tvary slov |
pes, strom, číst chodit |
Hovorové jazykové prostředky |
používají se v projevech, které jsou spíše méně oficiální dovolují sdělení vyjádřit různým způsobem mají uvolněnější stavbu |
hovorová slova hovorové koncovky hovorové hlásky slovesné vazby se 4. pádem |
šíleně sledujou oblíkat (-lé) využít něco/využít něčeho |
Knižní jazykové prostředky |
vnímáme je jako zastaralé v projevu působí velmi spisovně využití hlavně ve slavnostních projevech |
slova zastaralá zastaralé slovesné tvary zastaralé vazby |
oř, putna, šlojíř je udělán, dělati, dělajíc nebylo co jíst |
Nauč se a nezapomeň!