Získej vědomosti IV.

  1. Poznávací procesy

Každý jedinec prochází intelektovým vývojem, jehož základem jsou vrozené vlohy, které mimo jiné ovlivňuje učení a sociální prostředí. Během vlastního rozumového vývoje poznáváme složitost života, který nepřináší pouze radost, ale také mnoho problémů. Abychom si uměli poradit s různými překážkami, musíme znát úroveň psychických procesů, jimiž poznáváme nejen okolní svět kolem sebe, ale také vlastní osobnost.

Takové procesy nazýváme poznávací, cizím slovem kognitivní (z angl. cognitive).

K poznávacím procesům řadíme: vnímání, pozornost, zapamatovaní a vybavování, představivost, myšlení a řeč, emoce, motivace, učení, dále nevědomé intuitivní procesy.

Charakteristika poznávacích procesů

Vnímání

Pro dobré poznávání skutečnosti je potřebné zlepšovat vnímání. Vnímání nám pomáhá shromažďovat různé vjemy, poznatky pomocí smyslových orgánů (zrak, sluch, čich, chuť, hmat). Pomocí smyslů získáváme podněty z našeho vnitřního i vnějšího světa, které se v mozku aktivně zpracovávají a navždy do něj ukládají.

Abychom zlepšili své vnímání, pracujeme s konkrétními úkoly, které zdokonalují základní smyslové pociťování (např. si uvědomujeme pocity chladu, bolesti; chvění, houpání), zlepšují naši smyslovou citlivost, rozsah a sílu vnímání apod. Mohou rozvíjet vnímání jednotlivých smyslů nebo povzbuzovat současné působení několika smyslových dojmů (např. při dotyku kožešiny máme pocit tepla).

Pozornost

Při tvořivé práci je velice důležitá soustředěnost, pozornost. Naše pozornost, koncentrace nám umožňuje bližší poznání nějakého objektu nebo aktivity.

Každý z nás má rozličnou pozornost. Znáte to – navštívíte s přáteli něčí domácnost. Vy si pamatujete, kolik knih měl hostitel, jiný věnoval pozornost barvám stěn a polštářů, další si uchoval v paměti drobné detaily koberce, někdo si nepřipomene z bytu nic kromě vůně jídla. Úroveň pozornosti nám předali geneticky naši předkové, ale můžeme ji neustále zlepšovat.

Na rozdíl od vnímání, při kterém se nezaměřujeme na jednotlivé znaky, při pozorování sledujeme to, co je pro nás podstatné. Cílem je koncentrovat mysl na sledovaný cíl – objekt, jev, takže pomíjíme třeba i znaky nápadné, ale pro nás v určitém stádiu práce nejsou důležité (např. při tvořivém psaní nemusíme intenzivně myslet na pravopis, ale více se soustředíme na obsah sdělení. Teprve při písemné veřejné prezentaci dbáme na odstranění pravopisných chyb.).

Pamět

Dobrá paměť patří do výbavy nejen tvořivých jedinců. Procvičování paměti je neukončený proces pro každého člověka. Paměť nám zajišťuje zapamatování poznatků, jejich pružné vybavování, třídění podstatných a nevýznamných informací. Chceme-li mít dobrou paměť, musíme ji neustále aktivovat, provokovat novými vědomostmi. Kvalitu paměti nám sice opět zajistily geny, ale naším úsilím a učením si ji můžeme zdokonalovat, nebo do konce života udržovat ji v pohotovosti. Učení a paměť jsou na sobě závislé.

Představivost, fantazie

Život kolem nás nám zajišťuje všední i neobyčejné zážitky. Mnohdy se na mimořádných prožitcích podílí nejen zajímavá realita, ale také naše fantazie. Přesvědčujeme se o tom třeba při četbě knížky. Aniž je doprovázena ilustracemi, v naší mysli se hrnou za sebou barevné obrazy, cítíme chuť zmrzliny, slyšíme dupot koní… Vidíme-li tentýž příběh zfilmovaný, mnohdy pocítíme zklamání, že naše představy byly lepší. Režisér uplatnil vlastní obrazotvornost. Jak je to možné?

Při vnímání objektivní reality se kombinují dříve získané vjemy se současnými vjemy, čímž dochází k vytváření nových obrazů, představ. Představy souvisí se smyslovou zkušeností, proto se často dělí na představivost vizuální, auditivní a motorickou. Mimochodem, skládání puzzle trénuje představivost.

Fantazie je druhem snění, při němž na základě obrazových představ (imaginace) vznikají nereálné vjemy. Naše smysly pracují o překot a vytvářejí nespoutané představy, obrazy, dojmy se mění ve fantazijní útvary a děje. Fantazie je součástí tvořivého myšlení a musí být neustále procvičovaná. Albert Einstein řekl, že „Fantazie je důležitější než vědomosti.“

Řeč

Bez řeči bychom si obtížně sdělovali své pocity, přání, hrozby, naděje, důležité informace. Řeč je darem, kterého bychom si měli velice vážit. Řeč podněcuje každého z nás k přemýšlení, k formulování myšlenek, k vyjádření vlastních dojmů, postojů a názorů. Sdělování – komunikaci musíme neustále zlepšovat, neboť tím rozvíjíme i myšlení. Veškeré myšlení je založeno na řeči, na jejím činorodém používání.

Velmi mnoho žáků má nechuť k psaní, bojí se kritického zhodnocení učitele a ještě více nevhodných poznámek spolužáků. Jestliže se tzv. zablokujeme, způsobíme si tím zbytečné komplikace ve společnosti. Tvořivé metody napomáhají k odstranění strachu hovořit nebo psát.

Poslech, čtení, psaní rozvíjí umění komunikace, vede k vyšší obrazotvornosti, k tvořivému používání slov. Při četbě můžeme pomocí tvořivých námětů svobodně vyjadřovat vlastní názory, stanoviska, dojmy. Taková činnost nás vnitřně osvobozuje od napětí, zlepšuje naši duševní aktivitu, naše myšlení.

Myšlení

Myšlení je nejvyšší formou poznávání. Při myšlení zpracováváme vjemy, představy, pojmy a informace; odhalujeme jejich vzájemné vazby a vztahy; řešíme problémy.

Jeden z druhů myšlení je vnitřní řeč, která se objevuje, když přemýšlíme nad sebou samým, probíráme se emocionálními zážitky, náladami, spřádáme plány, zbavujeme se nepříjemných prožitků, vzpomínáme na libé okamžiky…

Často bychom měli pracovat s kritickým myšlením. Pomocí kritického myšlení se naučí žák přemýšlet a přebírat zodpovědnost za vlastní vzdělávání, naučí se hájit vlastní postoje, úsudky a respektovat závěry jiných, usiluje o pravdivé hodnocení vlastních výsledků, objektivně posuzuje práci jiných. Je v zájmu mladé generace umět snášet argumenty, prosazovat nové myšlenky a návrhy, aby s nimi v budoucnosti nikdo nemanipuloval. Tohle nebezpečí nehrozí, když si dokážeme vážit sebe sama a také slušných lidí; když budeme dodržovat etické normy, které zabraňují porušování lidských práv a ničení života kolem nás; když neuhneme ze svých hodnotných soudů a názorů.

Nejvyšším stupněm myšlení je myšlení tvořivé. Každé tvořivé myšlení je založeno na pevných vědomostních základech a zautomatizovaných dovednostech.


Nauč se a nezapomeň!

  1. Poznávací procesy jsou psychickými aktivitami jedince, pomocí nichž zaznamenává objektivní realitu a uvědomuje si sebe sama.
  2. Mezi jeho komponenty patří vnímání, kterým se rozpoznává okolní skutečnost; pozornost jako vědomá zaměřenost na realitu, neboli výběr mezi mnoha podněty; paměť, tj. uchovávání všech podnětů; fantazie je odpoutání se od každodenní reality, tedy denní snění plné názorných a nereálných představ; a v neposlední řadě řeč a myšlení.