Získej vědomosti IV.
Sto + dvě, tři a 20 + 2, 3… 90 + 2, 3
| dva, oba (mužský) | ženský rod | střední rod | tři, čtyři (m, ž, stř.) |
| 1. dva, oba | dvě, obě | dvě, obě | 1. tři, čtyři |
| 2. dvou, obou | 2. tří, čtyř/třech, čtyřech | ||
| 3. dvěma, oběma | 3. třem, čtyřem | ||
| 4. dva, oba | dvě, obě | dvě, obě | 4. tři, čtyři |
| 6. o dvou, obou | 6. o třech, čtyřech | ||
| 7. dvěma, oběma | 7. třemi, čtyřmi |
Snaha po jednom tvaru se týká i počítaného předmětu: sto dva/tři/čtyři mužů, žen, kuřat místo dříve jediných možných tvarů sto dvě ženy, dvacet tři muži, devadesát čtyři kuřata. V současné češtině převažují v mluveném, ale i psaném projevu dnes už spisovné podoby s počítaným předmětem ve 2. pádu množného čísla, který se k číslovkám tvořeným 2, 3, 4 přenesl od složenin s čísly 5, 6… 9: sto/dvacet devět mužů, žen, kuřat. Naopak podoby: sto/dvacet dvě příručky, dvě stě/třicet čtyři kuřata dnes mluvčí považují za zastaralé. Ukazuje to výzkum M. Rysové k větám: Na louce je čtyřicet dva/dvaačtyřicet krav./Na louce jsou čtyřicet dvě krávy (Rysová, 2009).
