Rozdělení číslovek a způsob jejich skloňování
Číslovky z hlediska významu vyjadřují počet předmětů či jevů (přesně/číselně – číslovky určité, nebo nepřesně – číslovky neurčité: několik, mnoho). Na rozdíl od podstatných nebo přídavných jmen nemají svůj vlastní soubor tvarů.
Skloňují se buď jako:
– podstatná jména (sto, tisíc)
– přídavná jména (druhý, padesátý)
– zájmena (jeden)
– nebo mají skloňování zvláštní (dva, oba).
Jejich zvláštní vlastností je, že se můžou skládat z více slov (sto dvacet šest), případně tvořit spřežky (sedmatřicet).
Podle významu se rozlišují číslovky:
1. základní | dva | 5. souborové | dvoje |
2. řadové | druhý | 6. úhrnné | dvé |
3. druhové | dvojí | 7. dílové (podílné) | půl, polovina |
4. násobné | dvakrát, dvojnásobný | 8. skupinové | dvojice |