Co se naučíš?

MORBIDNÍ SLOVA V MLUVENÉM PROJEVU

V této studijní opoře se budeme věnovat rozmachu slovní zásoby označující smrt, umírání nebo odkazující k duševním chorobám (tzv. morbidní slova) v současném českém mluveném (ale i psaném) projevu. Tyto jazykové prostředky roztřídíme do jednotlivých kategorií jednak podle jejich významu, podle toho, na jakém místě ve větě stojí, ale i citového zabarvení (tedy emocionality) nebo podle toho, jak často se používají. Naším cílem není podat kompletní výčet těchto slov, ale všímat si budeme skupiny výrazů získaných z ukázek televizních a rozhlasových reportáží. Cílem bude i zamyšlení nad důvodem značného rozšíření této citově zabarvené slovní zásoby, která se často pohybuje i za hranicí spisovnosti.

Kromě teoretického výkladu uvedeme konkrétní příklady v ukázkách z médií, konkrétně televizního zpravodajství a publicistky. V cvičeních pak půjde zejména o to najít za tato tzv. morbidní slova vhodnou významovou náhradu (synonyma) buď bez citového zabarvení – expresivity (viz Slovník pojmů), nebo alespoň s menším citovým nábojem. Cílem těchto cvičení bude nejen uvědomit si, k jakým posunům v původním významu u těchto slov dochází, ale všimnout si i toho, jak se příliš častým užíváním (nebo spíš zneužíváním) znehodnocují. Na konci této kapitoly by si měl každý také rozšířit slovní zásobu tak, aby tato tzv. morbidní slova nepoužíval zbytečně často.