Získej vědomosti VI.

Významové posuny nových slovních spojení

Jak můžeme velmi dobře vidět, u některých těchto slovních spojení nedošlo k velké změně významu, v novém užití zůstal třeba rys nehybnosti, neexistence: mrtvá sezóna, mrtvý jazyk, dělat mrtvého brouka.

Výrazný významový posun oproti tomu pozorujeme ve spojení byla z toho úplně mrtvá. Rovněž se dost změnilo i to, se kterými výrazy se tzv. morbidní slova spojují. Např. slovesa umírat, umřít, hynout v přeneseném, tedy expresivním významu se pojí s neživotnými abstraktními jmény (viz podrobněji Slovník pojmů).

Příklad
umírat/hynout touhou po svobodě

Podstatná jména konkrétní x abstraktní

Jinde je zase původní spojení se životným podstatným jménem, resp. zájmenem zachováno: já z něj umřu. K podobným posunům dochází i u slovesa zabít. V původním použití se sloveso spojuje s konkrétní věcí.

Příklad
Zabil ho padající led ze střechy. (led je konkrétní podstatné jméno)

Srovnej posun! Trocha úklidu by tě přeci nezabila. (úklid je abstraktní pojem)

K posunu v tom, jak se výrazy spojují, nedošlo, v obou případech se sloveso pojí s neživotným podstatným jménem, jednou jde ale o jméno konkrétní, podruhé však o abstraktní (nemůžeme si na něj sáhnout, podrobněji: Slovník pojmů).

I když se sloveso spojí se stejným druhem podmětu, tedy životným, můžeme vidět výraznou změnu ve významu.

Příklad
Zabil ho jeho dobrý přítel.

Srovnej význam! Já tě zabiju./Máma tě zabije. (Já ti asi nařežu./Máma ti asi nařeže.)

Tento rozdíl v expresivitě způsobuje ale záměr mluvčího, který druhou a třetí větu vyřkne většinou v afektu a myslí je s nadsázkou.