Expresivní slovní zásoba je skupina jazykových prostředků, která má
citový (emocionální) náboj, vyjadřuje osobní postoj (kladný nebo
záporný) mluvčího k popisovanému jevu.
Ne všechna expresivní slova jsou spisovná, řada jich je naopak
nespisovná! Pozor na to, která to jsou. Zjistíte to ve Slovníku spisovné
češtiny pro školu a veřejnost.
Tzv. morbidní slova můžeme v rámci expresivní slovní zásoby zařadit
do dvou skupin: psychické (o strachu, hrůze, šílenství a bláznovství) a
morbidní (o smrti a umírání).
Emocionální náboj, míra citu (expresivita) jsou dány nejen způsobem
použití morbidních slov (tedy v jakém slovním spojení vystupují: umírá
touhou po filmu), ale i např. výslovností: protahování hlásek,
zdůrazňování některých souhlásek (např. šššíííleně).
Morbidní slova se tvoří od různých slovních základů, jsou odvozena
od slov jako: strach, hrůza, děs, šílený, bláznivý, cvok, smrt, zabít,
(za)hynout atd.
Odvozená slova tohoto charakteru patří do různých slovních druhů –
často jsou to příslovce, podstatná a přídavná jména, ale
i slovesa.
Význam těchto odvozených slov se vyprázdnil a ta získala ve spojení
s novými slovy význam nový, posunutý.
Tzv. morbidní slova jako: strašně, hrozně, šíleně, bláznit, šílet
ad. mají svůj původní – starý význam a v tomto použití jsou
spisovná.
Jakmile se ale použijí v přeneseném významu (nemyslíme je „do
slova“ v jejich původním významu), spojí se i s novými slovy,
stávají se z nich expresivní – citově zabarvené výrazy, které jsou
často i nespisovné. Nepatří tedy do spisovného projevu!!!
Pozor! Tyto často i nespisovné výrazy slyšíme velmi často v televizi
a rádiu. Učitelé ve škole by tedy na tato slova měli žáky upozorňovat a
ukázat jim, která z nich jsou nespisovná.
Morbidní slova se v současné češtině používají často, jejich
frekvence je vysoká.
Příliš časté používání tato slova a především jejich význam
znehodnocuje.
Na rozšíření této slovní zásoby mají velký podíl média,
především televize a rádia.
