Bariéry a jejich význam
Přestože se v této studijní opoře snažíme žáky naučit používat v rámci řečnických veřejných projevů především pozitivní neverbální signály, musíme se v této souvislosti zmínit i o těch negativních. Mezi ně patří i tzv. bariéry. V tomto případě se jedná o gesta a postoje, při kterých jsou ruce a nohy překříženy přes sebe.
Právě bariéry si před sebe staví nezkušení řečníci ve snaze oddělit své „já“ od okolního světa a získat pocit bezpečí. Naším úkolem je však žákům vysvětlit, že si tuto obranu při veřejném projevu musí odnaučit používat.
Klasické zkřížení
Co nám říká: „Nejsem si úplně jistá, jestli to tak opravdu je. Mám obavy.“
Zkřížení se sevřením pěstí
Co nám říká: „Pozor, vzrůstá u mě agrese. Opravdu se mi to nelíbí. Pokouším se tě zastrašit.“
Zkřížení se sevřením paží
Co nám říká: „Opravdu se hodně bojím, jak to dopadne. Moje tréma je větší, než by se mohlo zdát.“
Doporučení:
Zprvu je vůbec ze všeho nejdůležitější, aby se žáci naučili uvědomovat, že si bariéru právě postavili a že je s tím potřeba něco dělat – tedy bariéru urychleně rozbít tím, že použijí otevřené gesto nebo se vrátí do klasické výchozí polohy, která je charakterizována vzpřímeným postojem, s váhou rovnoměrně rozloženou na obě chodidla a rukama volně svěšenýma podél těla. Tento krok bude prvním signálem k vstřícné komunikaci s příjemcem předávané informace.