Mgr.Milan Polák, Ph.D.
Katedra českého jazyka a literatury PdF UP v Olomouci 

Ve svém příspěvku bych se chtěl zaměřit  na některé aspekty probíhající kurikulární reformy v České republice a ukázat je pokud možno v širších vzájemných souvislostech. Vystoupení jsem proto rozdělil do několika částí a údaje z oblasti financování školství doplnil o situaci na Slovensku, protože se domnívám, že problémy slovenského školství jsou v mnoha ohledech velmi podobné, ne-li totožné.

Charakteristika rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání

Ve školním roce 2007/2008 byla na základních školách v České republice realizována první etapa reformy vzdělávání. Školy vycházející z rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání uvádí do života své vlastní školní vzdělávací programy. Jde o výsledek usilovného snažení celých učitelských sborů, na jehož realizaci vynakládají pedagogové stovky hodin práce. Při jejím uskutečňování musí být respektovány stěžejní principy nových kurikulárních dokumentů, proto mi dovolte v několika bodech charakterizovat nový kurikulární dokument,  rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (dále jen RVP):

1. Na rozdíl od předchozích vzdělávacích dokumentů vymezuje RVP již v úvodu  výstupní požadavky, tj. vyjadřuje, k jakým výsledkům má vzdělávání dospět. Těmi jsou obecné kompetence, jež mají nadpředmětový charakter.

2. Učitelům jsou dávány k dispozici různé formy integrování obsahu vyučování (využití alternativních metod výuky a informačních technologií, metod kooperativního učení, problémového a projektového vyučování apod.).

3. Mezi priority projektu jsou zařazeny dovednosti komunikace a kooperace žáků (část A, Východiska, pojetí a charakteristika základního vzdělávání v RVP).

4. Je kladen důraz na výchovu samostatného myšlení žáků.

5. Obecné kompetence žáků jsou zaměřeny na učení, řešení problémů, komunikaci a pracovní činnosti a spolupráci.

6. Všechny tyto cíle jsou vytyčeny a dále realizovány v jednotlivých vzdělávacích oblastech (například Jazyk a jazyková komunikace, Informační a komunikační technologie, Člověk a společnost), jež  se tematicky  komunikační výchovy týkají také. Rozvoji komunikační výchovy napomáhají tzv. průřezová témata, ta jsou realizována ve všech předmětech (například výchova osobnostní a sociální, mediální výchova aj.).

7. Ústřední  myšlenkou RVP se tak stává integrace jednotlivých předmětů, místo nich se hovoří  o oblastech základního vzdělávání. V nich jsou jednotlivé předměty začleněny - například oblast Člověk a společnost v sobě zahrnuje předměty dějepis, společenský, hospodářský a politický zeměpis a výchovu k občanství.

8. Ve všech vzdělávacích cílech najdeme prvky komunikační výchovy - vzdělávání směřuje například k tomu, aby žák získal základy tvořivého myšlení, dovedl logicky uvažovat a řešit problémy, dále zvládl základy všestranné a účinné komunikace atd.

Školy vycházející z Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání uvádí do života své vlastní školní vzdělávací programy. Jde o výsledek usilovného snažení celých učitelských sborů, na jehož realizaci vynakládají pedagogové stovky hodin práce. 

Nezbytným předpokladem úspěšné reformy jsou ovšem odpovídající pracovní podmínky pro  její  realizátory  (pedagogy) a zejména kvalitně materiálně vybavené školy. Pokusím se nyní na některých skutečnostech dokázat, že reforma v České republice je právě z tohoto pohledu nepřipravená a nesystémová. 

Při koncipování  příspěvku jsme vycházeli z našich zkušeností ze školního terénu  a   nově realizovaných výzkumů mezi učiteli a studenty. Šlo zejména o anonymní dotazníkové šetření z listopadu 2007 uskutečněné mezi učiteli českého jazyka ze základních škol (celkem šlo o 40 respondentů  z 38 škol olomouckého regionu), kteří vedou studenty naší fakulty na různých typech praxí. Dále jde o výsledky SVOT analýzy uskutečněné na podzim téhož roku, ve které rovněž anonymně hodnotili své zkušenosti z praxe studenti závěrečného, čtvrtého ročníku oboru učitelství pro základní školství v kombinacích s českým jazykem (celkem 95 respondentů). Přestože otázky obsažené v dotaznících  byly primárně zaměřeny na záležitosti týkající se  praxe, mnohé z odpovědí přímo souvisely s podmínkami realizace zmiňované kurikulární reformy. Připomínky učitelů i studentů se dají rozdělit do několika oblastí.

Pracovní podmínky učitelů a materiální vybavení škol

Jak vyplývá z mnohých analýz, nabízí knižní trh v České republice  okolo deseti ucelených řad učebnic českého jazyka pro základní školu, jež mají doložku MŠMT. Z nich jen některé jsou určeny  pro realizaci rámcových vzdělávacích programů. Takto koncipované učebnice ovšem obsahují mimo jiné řadu obrazových a jiných komponentů (podrobněji například Kůtová, 2006) a jsou také poměrně drahé: například didaktický komplex z nakladatelství Fraus pro žáka 6. třídy (a nižšího stupně gymnázia) tvoří učebnice (139 Kč, verze s pevnou vazbou 189 Kč) a pracovní sešit (69 Kč), dále příručka pro učitele (399 Kč) a CD (349 Kč) obsahující audionahrávky do jazykové i literární složky předmětu. V letošním školním roce byla Čítanka pro 6. ročník doplněna
o interaktivní verzi, jež mimo jiné umožňuje práci na běžném počítači, ale také s interaktivní tabulí a pod., její cena  ovšem odpovídá nárokům na  její tvorbu a všestrannému využití zejména při motivaci žáků  (6990 Kč).

V této souvislosti učitelé upozorňovali zejména na nedostatek finančních prostředků na nové pomůcky (například právě učebnice, 25 učitelů), v květnu tohoto roku dokonce  nedostaly základní a střední školy  finanční prostředky z tzv. normativu na žáka, z něhož měli ředitelé škol čerpat prostředky na nákup nových učebnic. Školám bylo doporučeno, aby situaci řešily dohodou se zřizovateli či sponzory, jinými slovy si měly obstarat potřebné peníze samy.

Na našich školách rovněž přetrvává  kritická situace  v souvislosti s financováním a chodem školních knihoven. Tento stav je již dlouhodobý a zabývalo se jím několik konferencí, jež ovšem řešení nepřinesly. Přitom právě v knihovnách, jež se mají stát na školách informačními centry,  má být realizována výuka, ale především v nich mají nacházet žáci i učitelé zázemí při práci s informacemi a náměty pro další sebevzdělávání. Právě na nedostatečné prostředky pro doplňování knižního fondu a modernizaci  zázemí knihoven upozorňovalo 32 učitelů.

Na konkrétní podmínky na školách si stěžovali rovněž studenti: 36 z nich poukazovalo například na fakt, že jim nebylo v průběhu praxe umožněno z finančních důvodů kopírování materiálů a na školách se setkali s nedostatečným materiálním vybavením a zastaralými pomůckami do vyučování (25 respondentů).

Reforma školství je spojena s užíváním nových metod a forem práce, jež jsou často velmi náročné nejen co se týče materiálního vybavení, ale zejména časově (jde například
o tvorbu projektů a přípravu materiálů do vyučování) a organizačně.  Uplatňování metod kritického myšlení, jako je například dílna čtení,  vyžaduje specifické prostředí a často práci v menších skupinách. V této souvislosti uvedli všichni učitelé, že v současné době nemají možnost dělit ani jednu hodinu českého jazyka týdně, jak to umožňovaly osnovy pro základní školy z roku 1991. Na dotaz, jaké znají pomůcky související se zaváděním rámcových programů, učitelé uváděli již zmiňované učebnice z nakladatelství Fraus (25 učitelů) a Metodický portál s příklady dobré praxe (VÚP, 10 učitelů). Celkově ovšem hodnotili pedagogové svou připravenost na reformu jako nedostatečnou a podporu ze strany MŠMT jako ryze formální (42 respondentů). Jak vyplývá rovněž z rozhovorů s řediteli pilotních škol (například na ZŠ Zachar v Kroměříži, kterou studenti navštěvovali v uplynulých letech),  rozpočty škol nebyly v souvislosti s reformou navýšeny, ředitelé tak nemají prostředky nejen na provoz zařízení, ale ani na finanční motivaci učitelů. Jak také uvádějí mnozí ředitelé, reforma není  dostatečně prezentována na veřejnosti a v té přetrvává podceňování a bagatelizace  práce pedagogů.

Reforma školství ve Slovinsku

Pokusím se nyní stručně konfrontovat situaci v České republice  se stavem ve Slovinsku, kde reforma školství probíhá od roku 1996.

Po osamostatnění Slovinska došlo k výraznému zvýšení prestiže učitelské profese a zlepšení sociálního postavení pedagogů. Pro motivaci a další systematické vzdělávání byl vytvořen kariérní řád, v něm učitelé dosahují celkem čtyř hodností nejenom podle délky praxe, ale zejména podle promyšleného systému hodnotícího komplexně jejich aktivity  - další sebevzdělávání, dosažené úspěchy, metodickou činnost apod. Ředitelé škol tak dostali do rukou nástroj k diferenciaci učitelů.

Stát vynakládal značné prostředky na  kampaň, jež měla především rodičovskou veřejnost získat pro cíle chystaných  změn a informovat je o smyslu celé reformy.

Základní škola  ve Slovinsku je nyní členěna podobně jako ve Švédsku na tři tříleté cykly.
V tom posledním (7. - 9. třída) jsou v rámci ročníku žáci ve vyučování některých předmětů  (slovinském jazyce, matematice a cizím jazyce) povinně členěni do menších skupin. To je důležité zejména pro uplatnění individuálního přístupu k žákům a rozvíjení schopností komunikace a práce  s informacemi. U nás sledujeme z úsporných důvodů opačný trend,  žáci nejsou mnohdy děleni ani v hodinách cizího jazyka.

Součástí reformy je také budování informačních center (studoven) na všech základních a středních školách. Ta jsou vzájemně propojena, moderně vybavena počítači, bohatým knižním fondem, CD-ROMy  a jinými nosiči informací. Jejich provoz je zajištěn po celý den, jsou vedena profesionálními pracovníky. Na mnoha školách mají učitelé, ale zejména žáci v souvislosti s mediální výchovou k dispozici nahrávací rozhlasová a televizní studia, v nichž připravují pořady pro své spolužáky na školách, ale i k prezentaci školy na veřejnosti. Podobně vybaveny jsou také knihovny a informační centra na vysokých školách.

Financování českého školství

Na  nedostatečné financování českého školství v minulosti upozorňovala řada odborníků, 18.11. 2004 to bylo například formulováno v závěrech Kulatého stolu SKAV, jenž se zabýval výsledky porovnání jednotlivých zemí OECD v publikaci Education at a Glance 2004  (šlo o údaje o vzdělávání a školství za rok 2002). Abychom zjistili, zda jsou připomínky pedagogů k financování českého školství oprávněné a zda v tomto směru došlo k nápravě, využili jsme data poskytovaná pravidelně Ústavem pro informace ve vzdělávání, konkrétně publikace České školství v mezinárodním srovnání 2007 (jde o údaje o vzdělávání a školství v letech 2003 a 2004).

Často užívaným ukazatelem je podíl výdajů na vzdělávání jako procento z HDP, následující údaje jsou převzaty z Výroční zprávy o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy České republiky v roce 2006.

Podíl výdajů na vzdělávání  z HDP (veřejné výdaje v %)

Zajímavé srovnání nabízí další tabulka (ÚIV, 2007, s. 50):

Podíl výdajů na vzdělávání  z HDP v r. 2004 (veřejné i soukromé výdaje v %)  

Česká republika 4,8

Slovenská republika 4,6 

V mezinárodním srovnání patří České republice  24. místo (ze 30 zemí), Slovensko figuruje na 25. pozici, přičemž průměrně vydávají země OECD 6,2 % kolektivního HDP na vzdělávání celkově. Slovinsko, jež v tomto materiálu OECD chybí, vydává stabilně kolem 6 % z HDP. (1)

Důležitý je ovšem následující údaj (ÚIV, 2007, s. 46):

Celkové  výdaje na vzdělávání žáka v průběhu prim. a sek. vzdělávání v r. 2004

Průměr OECD:   81 485 US $,

Česká republika: 52 191 US $,

Slovenská republika: přibližně 32 000 US $ (odečteno z grafu).

Ze sledovaných zemí patří v tomto ohledu ČR 26. místo z 34 sledovaných zemí, Slovensko zaujímá 30. pozici, následují již jen Chile, Mexiko, Turecko a Brazílie.

Zajímavé souvislosti mezi financováním školství v jednotlivých zemích a efektivitou vzdělávání nabízejí výsledky výzkumu PISA 2006, jenž byl zaměřen na zjištění úrovně přírodovědné, matematické a čtenářské gramotnosti patnáctiletých žáků.

Ve všech ukazatelích, tj. v přírodovědné, matematické  i čtenářské gramotnosti, nejlepších výsledků dosáhli žáci Finska a asijských zemí (Koreje), jež ovšem patří rovněž mezi země  vynakládající oproti České republice značné prostředky na vzdělávání. Zatímco naši žáci dosáhli v matematické a přírodovědné gramotnosti nadprůměrných výsledků, ve čtenářské gramotnosti byly jejich výsledky již tradičně výrazně podprůměrné. Slovinští žáci dosahují již lepších výsledků ve čtenářské a zejména v přírodovědné gramotnosti než jejich čeští vrstevníci. Potvrzuje se fakt, že  finanční prostředky vkládané dlouhodobě do oblasti vzdělávání  a pracovních podmínek pedagogů se zcela logicky v dlouhodobém horizontu projevují mimo jiné také v efektivitě vzdělávacího systému.

Závěr

Jak vyplývá z dílčích výsledků našeho výzkumu, je situace v mnoha oblastech našeho školství a především v souvislosti s chystanými změnami v našem systému základního vzdělávání neuspokojivá. Zavádění rámcového vzdělávacího programu a plnění jeho cílů naráží na řadu problémů a jeho realizace není zajištěna personálně a zejména ani materiálně. K řešení problémů bude v blízké budoucnosti zapotřebí:

1. Vytvořit funkční a motivující kariérní řád pro učitele, jenž by i finančně zohledňoval jejich angažovanost ve vyučování a snahu o další sebevzdělávání. Jeho součástí by mělo být také další vzdělávání učitelů, jež bude kromě odborného růstu v oboru zaměřeno také na pedagogicko psychologické disciplíny a prevenci společensky negativních jevů.

2. Souběžně se vzděláváním učitelů v praxi zkvalitňovat vzdělávání budoucích učitelů na vysokých školách.

3. Vytvářet příznivé podmínky na konkrétních školách například:

- zavedením asistentské praxe,

-  dělením tříd ve vybraných předmětech (individuální přístup k žákům),

-  zkvalitněním sítě školních knihoven (informačních center),

-  modernizací vybavení škol technikou a pomůckami.

4. Souběžně s těmito opatřeními organizovat masivní celospolečenskou kampaň zaměřenou na změnu postoje veřejnosti k celé oblasti vzdělávání.

Je zřejmé, že změna našeho systému vzdělávání musí být komplexní, a vyžádá si tedy velké změny ve struktuře a obsahu vzdělávání na všech typech škol. S tím také souvisí nutnost vynakládat do oblasti školství daleko větší finanční prostředky než doposud.

Poznámky

1. Údaj převzat z Metodického portálu VÚP.

Seznam použité literatury

Kleňhová, M. a kol. České školství v mezinárodním srovnání (Vybrané ukazatele publikace  OECD Education at a Glance 2007). Praha: Ústav pro informace ve vzdělávání, 2007. 100 s. ISBN 978-80-211-0537-9

Kůtová, V. Neverbální materiál jako prostředek podpory učení. Disertační práce, Olomouc: 2006. 115 s.

Metodický portál VÚP.  Dostupné na: www.rvp.cz

Nakladatelství Fraus. Dostupné na: http://ucebnice.fraus.cz/cesky-jazyk-2/

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Dostupné na: http://www.vuppraha.cz/clanek/110

Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy České republiky 2006. Dostupné na: http://www.ceskaskola.cz/Ceskaskola/Ar.asp?ARI=104661&CAI=2155

Výsledky mezinárodního výzkumu PISA 2006. Dostupné na: http://www.uiv.cz/rubrika/268

(Článek byl publikován v rámci konference Inovácie v obsahu a procese vyučovania jazyka a literatúry. Prešov  25. – 26. 9. 2008)